Beatlesácké resty a asi poslední liverpoolský článek

20. září 2018 v 17:29 | Czewa |  Moje beatlesoviny
Je to skutečně neuvěřitelné. Jako by ten den, kdy jsem se s kufrem úspěšně dokodrcala ke svému novému přechodnému domovu, dala si první fish and chips na později oblíbené Bold Street a pustila se do hledání práce, byl včera. Přitom mezitím se toho událo tolik - usmál se na mě Paul, poplakala jsem si před Cavernem, kde hrál, stavila jsem se na Divoké Šárce, uvítala jsem tu pět návštěv, složila jsem několik písniček včetně té s Ianem, hrála jsem na podiu v Adelphi hotelu i v Cavern Pubu, plavala jsem v hnusném moři, zvládla jsem nemocnici, porozumět zákazníkům v pubu, i když nerozumím akcentu a je tam velký hluk, vydat článek v Rock'n'All… Bylo toho opravdu hodně a snad na nic nikdy nezapomenu. Bylo to skvělé.

Před týdnem jsem tu měla poslední a rozhodně nejpohodovější návštěvu. Předtím jsem si ještě udělala výlet k hrobu Briana Epsteina na hřbitov v Evertonu (trochu abych využila kartičky na autobus, cesta tam byla opravdu dlouhá). A najít židovskou část liduprázdného hřbitova bylo taky celkem dobrodružství. Ale vyplatilo se!


Cestou zpět jsem se pak ještě zastavila na dvou místech. První u klubu Casbah, sídlícím v hezké vile na předměstí.


Šla jsem do zahrady, nikde nikdo.


Dveře do klubu zavřené, ale nakoukla jsem aspoň dovnitř. Je tam opět takové minimuzeum.


A na dlažbě před domem zajímavé nápisy.


Na rozdíl od Iana jsem se tedy s Petem Bestem nesetkala ani s ním nehrála, ale myslím, že v tom domě zrovna byl.
Druhá zastávka byla u ulic pojmenovaných podle Beatlů. John Lennon Drive, Paul McCartney Way, George Harrison Close, Ringo Starr Drive, o kus dál pak Sutcliffe Street... Ale vlastně nic až tak zajímavého, ani sem nedám fotky všech.





Ve středu pak přijela ta návštěva, náš bubeník David. S ním to byla pohoda. Navíc jsem s ním navštívila další beatlesácká místa - třeba daleký hrob Stuarta Sutcliffa v Huytonu. Zavzpomínali jsme tak na prvního basáka Beatles... Byl to velký krasavec a dobrý malíř.


V Huytonu jsme taky objevili skvělou a hodně levnou pivnici. A vůbec, Liverpool je plný "free housů", stylových hospod, jedna je třeba i na Penny Lane (ano, i tu jsme navštívili :D).

Cestou z Huytonu zpět do centra jsme se ještě stavili u prvního nahrávacího studia Beatles, kde vznikla třeba nahrávka "In Spite of All the Danger".



Taky jsme absolvovali cestu do nitra domů Mendips a Forthlin Road 20. Předražená cena nastavená National Trust nás sice nepotěšila, ale zážitek za to stojí. Uvědomíte si prostě některé věci, které si jinak představit nejde. Ani je tu nemůžu popsat. Místnosti v Mendips jsou tak drobné, skoro jako byla naše milá paní průvodkyně. Nejlepší tam bylo zpívání v předsíňce se skvělou akustikou. Jen druhý hlas mi chyběl, David zpívat nechtěl. Uvnitř domů je zakázané fotit.
Na Forthlin Road nás provázela tatáž paní, jako tam uvítala Paula při Carpool Karaoke. Prý se o tom dozvěděla jen večer předtím. Takže je vlastně už taky slavná a my taky, protože jsme se s ní viděli a vytofili Smějící se.


Tam jsem si zazpívala na WC a při čekání na další skupinu jsem zkusila i klavír, na který hrál kromě Paula třeba i Jeff Lynne. Starší pánové na něj pak hráli písničky od Beatles a byla tam skvělá atmosféra.
Tajná foto, prosím, neudávejte mě!


V pátek jsme šli večer na (opět dost předraženou) show místního Beatles Revivalu do lounge Cavern Clubu. Čekání na kapelu se protáhlo, předskokan, kterého jsme předtím slyšeli ve frontě na hlavní stage, byl sice dobrý, ale my chtěli už ty Cavern Beates. Koncert byl nakonec dost krátký, s jednou dlouhou pauzou, ale zas hráli hezky a super písničky - vůbec ne ty profláklé, ale třeba i Penny Lane, Strawberry Fields, From Me To You a jako přídavek All You Need Is Love namísto obvyklého Hey Jude. Jejich "John" je kamarád, co k nám chodí na Guinessa, a George vypadal hodně jako George, byť o dost starší. "Medvídek Paul" zas hraje levou a zpívá vysoko... Jediný Jimmy Coburn alias John se ale občas usmál!


No a taky jsem se po šesti letech dostala na loď - "Ferry cross the Mersey"! Z vln mi sice bylo trochu blbě, ale i tak to bylo super.



A teď je tu poslední týden, poslední směny v práci (byť to vypadá, že budu pracovat každý den až do nedělě), poslední běhání v Sefton Parku, silný vítr a přitom slunečno nebo taky celý den déšť, už prodaná kytara, vaření z posledních zásob… Bylo to nejlepší léto. Díky všem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nathalia | 21. září 2018 v 15:21 | Reagovat

Arroi :) I don’t really know if I’m in the comment section, but if I am I would like to say that I loved the photos and I believe that the content must be amazing as well. Keep being fantastic as you are :-D  :-D .. My beatle fan 💙

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama