Liverpoolská dobrodružství poprvé: slunce, racci a velmi rušno

6. července 2018 v 23:32 | Czewa |  Moje beatlesoviny
A tak se stalo, že jsem se po týdnu plném balení, koncertů (třeba Stounů) a Beatles večírků opravdu odhodlala a odletěla do mekky Beatles. Po šesti letech jsem se tak vrátila do Liverpoolu. I tehdy to bylo vlastně po dokončení jedné školy (střední), jisté paralely v tom tedy možné nalézt je. Ale tentokrát tu hodlám strávit tak desetinásobek toho času, co předtím. A jsem tu sama. Chci najít práci, užívat si skvělého liverpoolského přízvuku a potkat zajímavé lidi.

Bydlím v krásném domě. Zvenku vypadá trochu jak nějaké sídlo bohaté britské rodiny, za vchodem taky.



Můj pokojíček nicméně už tak "královsky" nevypadá.


Když jsem si do něj pak ale nakoupila prostěradlo a polštář a trochu si to vyzdobila, už je to lepší. Ale to uvidí jen ti, co za mnou přijedou na návštěvu!
Dům leží jen pár kroků od liverpoolské katedrály. Pokud si dobře vzpomínám, je to ta, ve které nepřijali malého Paula McCartneyho do sboru.



Po cestě jsem si, vyhládlá po letu a docela dlouhé, ale zato nedrahé cestě autobusem z letiště, dala fish and chips. Nakonec jsem i přes velké oči zvolila radši menší porci a i s ní jsem nakonec hodně bojovala!


Plná sil jsem se pak vrhla na nákupy lůžkovin a jiných potřeb do své nové, byť asi jen přechodné domácnosti. S něčím jsem neuspěla, ale aspoň mám plán na zítra. Krom hledání inzerátů na barech, samozřejmě.
V Mathew Street to opravdu žilo. Na mě snad až příliš. V podnicích, které se od posledně tak zdesetinásobily, hrála hudba, o pátečním večeru většinou živá, k tomu se přidaly ještě hlasy pouličních muzikantů a křik rozdivočených turistů.




V Cavern Clubu jsou o víkendu koncerty placené, tak jsem se tam tentokrát, unavená a uchozená, nešla kouknout. Ale těším se, až zajdu zítra přes den aspoň!
Jinak v Mathew Street podle všeho přibyla socha Cilly Blackové, aspoň si nevzpomínám, že by tam krom Lennona byla ještě jiná.


U barů je snad vždy cedulka informující, co s ním měli Beatles do činění: "Tímto zadním vchodem chodili na pivo Beatles" atd. Mezi hlučnými turisty se povaluje opravdu hodně bezdomovců, na to si taky z před šesti lety nevzpomínám.
Co ale zůstalo a nejspíš i zůstane, je hlasitý smích racků, kteří vám létají nad hlavami, doubledeckery řítící se nalevo silnice, slabá vůně moře a pocit, že jste tam, kde to celé začalo.

Těším se na další dobrodružství, tak buďte ve střehu i nadále!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama