Listopad 2016

Picasso's Last Words (Drink To Me)

25. listopadu 2016 v 10:12 | Czewa |  Solos
Objevila jsem další propojení mezi dvěma osobnostmi, které mám moc ráda, a tak se s ním musím hned podělit. Kromě Paula McCartneyho, jehož jméno na tomto blogu není novinkou, myslím Dustina Hoffmana, snad mého nejoblíbenějšího herce. Ti dva se setkali roku 1973 na Jamajce, kde byl Paul na dovolené a Dustin tu natáčel film Papillon. Dustin Hoffman pozval Paula a Lindu McCartneyovi na večeři. Paula se, jako mnozí jiní, ptal, jak vlastně dokáže vymyslet písničku. Zvládne prostě jen tak napsat písničku o čemkoli? Načež mu podal výtisk The Times, kde byl vidět (asi v titulku) citát, ukazující poslední slova Pabla Picassa, který předešlé noci zemřel. Paul si teda vzal kytaru a začal si do náhodných akordů pobrukovat "drink to me, drink to my health, you know I can' drink anymore..." Dustin Hoffman byl nadšený. A Paul řekl, že neví, jak to funguje. Prostě to přijde.


Písničku pak dokončil a stala se z ní Picasso's Last Words (Drink To Me), kterou nahráli jako jedinou ve studiu bubeníka kapely Cream Gingera Bakera v Nigérii. Je to nejdelší písnička na albu Wings Band On The Run. Najdeme v ní opět dva odkazy na jiné Paulovy písničky... Poznáte je? Napište do komentářů!
A mějte se krásně.


TEXT:
The grand old painter died last night
His paintings on the wall
Before he went he bade us well
And said goodnight to us all.
Drink to me, drink to my health
You know i can't drink any more
Drink to me, drink to my health
You know i can't drink any more

3 o'clock in the morning
I'm getting ready for bed
It came without a warning
But i'll be waiting for you baby
I'll be waiting for you there

So drink to me drink to my health
You know i can't drink any more
Drink to me drink to my health
You know i can't drink any more

French interlude

Pozvánka na náš koncert

15. listopadu 2016 v 15:41 | Czewa |  Moje beatlesoviny
Tímto Vás zvu na dvoukoncert mých kapel: s The Rockoons hrajeme Beatles a pár vlastních věcí a s Better Times to je spíš o klasických rockových hitech + taky máme pár vlastních písniček.
Koncert začne v pondělí 21.11. ve 20 hodin v pražském klubu Mandragora, vstupné dobrovolné a bude to party, tak dojdite!


Vzpomínka na Leonarda Cohena: It is not dying, it is shining

11. listopadu 2016 v 10:11 | Czewa
O Dylanovi jsme se nedávno dozvěděli zprávu pozitivní, o Cohenovi se dnes objevila novinka smutná... Ale vždyť byl se životem podle všeho dokonale smířený, možná víc než mnozí z nás, kteří na svou smrt ani nepomyslí, natožpak aby se o ní otevřeně bavili, jako to dokázal právě Leonard Cohen. Ale přesto... Vzpomeňme si na něj.

Leonard Cohen podobným způsobem jako Bob Dylan ovlivnil hudební scénu. Oba byli písničkáři, kterým šlo spíše než o perfektní pěvěcký, zvukový a obecně hudební projev o vyjádření myšlenek, které by v básních bez zhudebnění nejspíš nedosáhly až takové popularity. Mezi Leonardem Cohenem a Beatles sice takový průnik jako mezi Beatles a Bobem Dylanem nenajdeme, jeho myšlenky však odrážejí to, s čímž jistě souhlasí každý hudebník: Hudba je jazyk našich srdcí, je to esperanto, kterému všichni rozumíme. Světlo, které všichni vidíme.

V květnu roku 1967 se Cohen vyjádřil k Beatles a jejich přesahům, když uzavřel třicetiminutový dokumentární pořad na BBC Jak Beatles změnili svět. Alba Beatles si prý občas pouštěl na svém tranzistorovém rádiu a poznal z nich, že Beatles byli také básníci. Text "It is not dying, it is shining", podle Cohena nádherně poetický, je toho důkazem. O Tomorrow Never Knows, která není na první poslech zrovna líbivá, se nikdo snad pěkněji nevyjádřil. I za to Leonardu Cohenovi děkuji, slzu spolknu a jdu si něco pustit.