Květen 2014

Imagine

29. května 2014 v 17:01 | Czewa |  Sólová alba
Druhé sólové album Johna Lennona Imagine je snad jeho nejpopulárnější. A ono není divu. Toto album vyšlo roku 1971, tedy ne zas tak dlouho po rozpadu Beatles, a obsahuje snad jen samé hity. Konkrétně je to těchto 10 skvostů:

1. Imagine
2. Crippled Inside
3. Jealous Guy
4. It's So Hard
5. I Don't Want to Be A Soldier Mama I Don't Want To Die
6. Gimme Some Truth
7. Oh My Love
8. How Do You Sleep?
9. How?
10. Oh Yoko!

Je těžké říct, kterou z těchto nádherných písniček mám nejradši. Ale antipolitická Gimme Some Truth, sladké a dokonalé Jealous Guy a Oh My Love patří mezi hlavní favority.
Na nahrávání poloviny písniček z desky Imagine se podílel George Harrison, většinou hrál na kytaru, ale v Crippled Inside na dobro. Kromě něj na albu spolupracovali Alan White (bubeník kapely Yes), Jim Keltner (taky bubeník), klavírista Nicky Hopkins, členové kapely Badfinger a za basové linky vděčíme Klausovi Voormannovi.
O "protipaulovské" How Do You Sleep? tu určitě vznikne jednou samostatný článek, spíš jen tak pro kontext: John byl touto dobou na Paula velmi naštvaný, chtěl se zcela odpoutat od něj i od Beatles a zrovna v téhle písničce zřejmě vyjádřil své pocity naplno. Jinak byly písně na Imagine ovlivněny Johnovou láskou k Yoko Ono, protiválečným smýšlením a taky psychoterapií, na kterou chodil, aby se zbavil traumatu z Beatles. Anyway, je to super deska, zkrátka si ji poslechněte a užijte si to :).


60tá v 60ti v Nové Chmelnici

16. května 2014 v 15:25 | Czewa |  Aktuality
Včera, 15. května 2014, se v zrekonstruovaném klubu Nová Chmelnice na Jarově konala skvělá akce. U příležitosti oslav 60. narozenin jednoho z iniciátorů obnovení klubu zahrály v Nové Chmelnici čtyři výborné kapely s repertoárem převážně z 50. a 60. let. Během koncertů probíhala videoprojekce s beatlesáckými filmy Yellow Submarine a Help!, načež i s nahrávkou živého koncertu Beatles z Tokia. Videoprojekce byla sice ochuzená o původní zvuk, neboť do ní hrály kapely, ale vlastně to ani nevadilo. Člověk si například u Yellow Submarine mohl všímat mnohem víc vizuální stránky filmu, která teda stojí za to.
Co se týče samotných koncertů, jako první vystoupila country-rock'n'rollová skupina Fram Beat, která svým nasazením přilákala na parket první tanečníky. Kapela se zpěvačkou, steelkytaristou a jinak klasickým složením má ve svém repertoáru hity jako Blues Suede Shoes, Folsom Prison Blues nebo (trochu z jiné doby) Sweet Home Alabama.
Po krátké přestávce, kdy se o hudební program postaral DJ Jirka Svátek, předseda klubu Beatlemaniaků, nastoupili na pódium dva ze členů kapely Brouci Band ("John" a "Paul"), aby předvedli několik dvojhlasých skvostů od autorské dvojky Lennon/McCartney. Bylo to moc krásné, čisté, přirozené a bez příkras. Po chvíli se k nim přidali ještě dva členové z kapely And The End, kteří hráli jako poslední.
Třetí kapelou večera byli Second Band (super název :D), kteří hrají hlavně blues a rock'n'roll. Líbilo se mi, že z pětičlenné skupiny čtyři z nich zpívají, včetně bubeníka! (<3) Mezi jimi interpretované tituly patří některé české hity, ale hlavně ty zahraniční, například Hallelujah I Love Her So od Raye Charlese nebo Chains od Beatles.
Po poslední pauze vyplněné reprodukovanou hudbou 60. let nastoupila poslední skupina, And The End. Ti si na pozici baskytaristy prozměnu vypůjčili (asi na oplátku) "Paula" z Brouků. A hráli skvěle, věci od Kinks, Beatles, Who, Monkees, i nějaké české věci, třeba Olympic.
Příjemné prostředí klubu s výbornou živou hudbou a Beatles na videoprojekci... lepší kombinaci snad ani vymyslet nelze. Chválím tedy všechny, co se podíleli na rekonstrukci Nové Chmelnice a kdo se nebáli vstoupit do divokých vod pražských klubů, kde není lehké zůstat nad vodou, přestože hudba tam hraná je výborná. Doba je z tohoto pohledu fakt zlá...


Alfred Lennon

10. května 2014 v 21:52 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Roku 1912 se narodil člověk, který z poloviny může za to, že píšu tento blog. Taky za to, že si můžeme pustit třeba Help! a vůbec, vděčíme mu za čtvrtinu Beatles, čili za celou skupinu. Bez Johna Lennona by to nešlo.
Alfred Lennon potkal Julii Stanleyovou, když mu bylo 15. Bylo to krátce poté, co odešel ze sirotčince. Velká romantika, pro to, aby si za ním šla mladá dívka sednout na lavičku v liverpoolském parku Sefton, dokonce zahodil buřinku do jezera. Nelíbila se jí... Zato Freddie, jak se mu říkalo, se jí líbil velice. I přestože ho viděla málo, protože se rozhodl strávit život na moři. V přestávkách mezi plavbami na obchodních lodích, kde dělal námořníka, chodil ke Stanleyům domů. Pocházel z hudební rodiny a učil hrát Julii na banjo. Tehdy jistě netušili, jak to bylo důležité.
Na návrh Julie se ti dva na konci roku 1938 vzali. Na obřadě nebyl nikdo z rodiny a líbánky strávili v kině. Svatební noc strávili každý sám, Fred na ubytovně a Julie doma. Hned další den Fred odplul na tři měsíce do Indie. Na dlouhých cestách trávil většinu života a nebyl přítomen ani narození syna Johna roku 1940. Pravidelně však posílal těm dvěma peníze.
Problém začal, když Freddie neměl štěstí a náhodou ho na jedné lodi načapali policisté, jak si přihýbá z vodky, kterou měl přinést kuchaři. Za krádež byl odsouzen k tříměsíčnímu vězení. Přestal dostávat výplatu a Julii tak chodily místo peněz jen manželovy dopisy. Není divu, že Julia neváhala využít Fredova "povolení" vyjít si občas s jinými muži. Dopadlo to tak, že ho po návratu domů už nechtěla.
Julia si našla jiného muže, Johna Dykinse, narodilo se jí další dítě a třetí adoptovala. Johna ale svěřila do péče své sestře Mimi. O tom se Freddie dozvěděl a po vylodění doma roku 1946 Mimi zavolal a odvezl Johna do kamarádova bytu v Blackpoolu. Později ho chtěl odvézt na Nový Zéland. Dříve ale do bytu přijela Julia a chtěla malého Johna zpět. Fred se tedy pětiletého chlapce zeptal, s kým chce zůstat. První to vypadalo, že se rozhodl pro otce. Ale po chvilce, když už Julia odešla, si to rozmyslel a doběhl ji. Po návratu do Liverpoolu šel zase bydlet k Mimi.
Fred Lennon se v roce 1964 vrátil nastálo do Anglie a začal pracovat v hotelu poblíž Londýna. Tou dobou byla Beatlemánie na vrcholu a novináři se pochopitelně chtěli s otcem Johna Lennona sejít a domluvit jim setkání po dvaceti letech. A tak Freddie přišel na natáčení filmu A Hard Day's Night. John se s ním ale vidět nechtěl, pouze požádal o otcovu adresu. Od toho dne mu začal posílat pravidelně peníze.
Alfred se úspěšně ujal role profesionálního otce Beatla. Svůj životní příběh nechal otisknout v několika novinách a účastnil se různých akcí. S manažerem Tonym Cartwrightem napsal dokonce píseň That's My Life (My Love And My Home). Poslechnete-li si ji, taktéž si poslechnete životní příběh Alfreda Lennona... Pro lepší pochopení přikládám na konci článku text k písničce.


Ke konci roku 1967 se Freddie Lennon s Johnem Lennonem setkal, usmířili se a otec chodil k Johnovi často na návštěvy. Tou dobou také začal jeho románek s devatenáctiletou Pauline Jonesovou, kterou si později vzal a měli spolu dítě, byť byla o 36 let mladší. To se Johnovi nelíbilo a vztahy s otcem zase ukončil.
Až po letech, roku 1976, když Alfred umíral na karcinom žaludku, mu John Lennon volal z Ameriky. Fred už ale ani nemohl mluvit.
Nabídku, že John zaplatí otcův pohřeb, Pauline odmítla.
Ať byl Freddie Lennon, jaký chtěl, musíme uznat, že po něm toho John mnoho zdědil. Hudební vlohy, možná nějakou tu námořnickou vzbouřenost a rozhodně podobu. No ne?


Text k písničce That's My Life:

I pick up my story
Where I once left out
I sailed with the times
And lived on dreams
I watched the sunrise
Over every ocean

That's my life
That's my love
And my home

It started in Liverpool
Where I was born
No father to advise me
But I carried on
The first time I saw the sea
I just knew this had to be

That's my life
That's my love
And my home

I must tell you this
I was no heart breaker
Perhaps a dream maker
But as the years rowed by
I saw a life time of love go wrong
Pity was my partner all along
Yet this was me
Just let me tell you
Now I've grown strong
(grown so strong)

It could be the end of my story
But my story will never end
As people have always told me
I've been a true friend
But little to give
But a heart to lend

That's my life
That's my love
And my home

Fixing A Hole

5. května 2014 v 18:42 | Czewa |  Písničky
Inspirací pro napsání této veselé písničky posloužila Paulovi McCartneymu jistě jeho farma ve Skotsku. Koupil ji v červnu 1966, aby zde s Jane Asher našli klid od neodbytných fanoušků. To se jim povedlo, farma byla tak daleko a opuštěná, že ji jen tak někdo neobjevil. A byla taky dost zanedbaná. Zašlé stěny, krabice místo nábytku, žádná koupelna... bylo tam zkrátka potřeba hodně máknout. Paul s Jane se do prací pustili s vervou. A jedna z věcí, kterou Paul dělal, bylo právě spravování díry ve střeše, kterou do domu teklo.
Podobně jako u jiných písniček se rýpalové domnívali, že Fixing A Hole je o drogách, za "hole" považovali vpich na předloktí a vůbec, nevěřili, že by Paul McCartney vůbec znal něco tak obyčejného jako spravování střechy. Paul tyto lidi setřel tím, že taková asociace může vzejít jen z hlavy skutečného feťáka. On prostě jen nechtěl, aby mu pršelo do domu.
Obsazení na nahrávce Fixing A Hole je celkem klasické s tím, že George Martin k tomu hrál na cembalo. Je to super písnička, podle mě. Co si o ní myslíte vy?


I'm fixing a hole where the rain gets in
And stops my mind from wandering
Where it will go

I'm filling the cracks that ran though the door
And kept my mind from wandering
Where it will go

And it really doesn't matter
If I'm wrong, I'm right
Where I belong I'm right
Where I belong

See the people standing there
Who disagree and never win
And wonder why they don't get in my door

I'm painting a room in a colorful way
And when my mind is wandering
There I will go

And it really doesn't matter
If I'm wrong, I'm right
Where I belong I'm right
Where I belong

Silly people run around
They worry me and never ask me
Why they don't get past my door

I'm taking the time for a number of things
That weren't important yesterday
And I still go

I'm fixing a hole where the rain gets in
And stops my mind from wandering
Where it will go
Where it will go

I'm fixing a hole where the rain gets in
And stops my mind from wandering
Where it will go


Koncerty v následujícím měsíci

5. května 2014 v 17:40 | Czewa |  Aktuality
Co takhle jít si zatancovat na Beatles? Každý měsíc sem teď budu dávat Beatles akce na následujících +-30 dnů, abyste věděli, kdo, kde a kdy pro vás bude hrát bez hledání na individuálních stránkách kapel.

Kdo by to stihl ještě dnes (5. května), kapela Brouci Band bude hrát v klubu Bluesbahnhof, který leží blízko nádraží Praha Bubeneč, nedaleko Hradčanské.
Tato samá kapela zahraje 10. května v Jevíčku (západní Morava) na zahájení cyklistického závodu GP Matoušek.
14. května budou hrát The Bugles v pražském klubu Mandragora.
17. května zahrají opět Brouci ve Zdicích (okres Beroun). Hned další den (18. května) plánují koncert v Kunraticích, ale asi to nejsou ty pražské. Spíš obec u Liberce.
22. května - The Basketles v pražském klubu Retro Music Hall.
23. května - Basketles ve Vršovce, okres Náchod.
24. května - The Bugles na pouti v Lužci nad Vltavou (u Mělníka). Ten den si můžete zajít ale i na skupinu Pangea, která vystoupí v Borohrádku u Holic.
25. května se zpět v Praze ukážou The Bugles v Garden Café Taussig.
Slovenští The Backwards si k nám zajedou zahrát a zazpívat jako host Mira Žbirky 30. května do přírodního amfiteátru v Lokti, u Karlových Varů.
1. června - PROFESSOR v Teplicích na zahájení lázeňské sezóny.
5. června - The Basketles v klubu Palmovka
6. června - v Brně moji oblíbení The Glass Onion! Open air Vaňkovka.

Určitě si něco vyberte, bude to super... A kdyby vás napadla ještě nějaká akce, o které jsem se nezmínila, neváhejte a pište do komentářů :).