Neuvěřitelný koncert Paula McCartneyho ve Varšavě

24. června 2013 v 15:03 | Czewa |  Moje beatlesoviny
Včera večer jsme se vrátili z kouzelného výletu do Varšavy, kde jsme strávili celý víkend. Kouzelný byl hlavně co do svého cíle, který se vydařil alespoň na 170%. Do Varšavy jsme jeli na koncert Paula McCartneyho, který tam vystupoval v rámci svého turné Out There. Do Vídně, která leží podstatně blíž než polská metropole, jsme se nevydali z různých důvodů: kromě toho, že jsme tam měli možnost noclehu u známých, nás lákala představa Paula mluvícího polsky a taky fakt, že to bude jeho vůbec první vystoupení v této zemi, čili by to mohla být ještě větší, bombastičtější show. A musím říct za nás za všecky z naší sedmičlenné výpravy, že jsme nemohli udělat lépe.



Pár dnů před koncertem nám došel mail, že za naše vstupenky si můžeme v den koncertu, v sobotu 22. června, jít od devíti hodin ráno vyzvednout vstupenky na lepší místa. Soudili jsme, že Stadion Narodowy, kde se koncert konal, je tak obří, že ho ani zájem na Paula dlouho čekajících Poláků a přicestovalých fanoušků jako my nedokázal zcela naplnit. Když jsme kolem desáté požadovali výměnu lístků, paní u pokladny nám řekla, že naše místa jsou správná a nic nám nevymění... Alespoň jsme měli víc času na chození po vyprahlém městě. Už během dne na mě Varšava plná lidí oblečených do triček s Beatles nebo jen s Paulem McCartneym přenášela tu správnou náladu. Stadion na nás čekal...


Vpouštělo se od 18ti hodin, my jsme přišli kolem sedmé. Našli jsme si naše místa na levé tribuně nahoře. Viděli jsme z tama na podium docela slušně, i když bylo taaaaaaaaaaaaaaaaaak daleko. Stadion byl opravdu obrovský.


Kolem osmé jsme se šli ještě projít ke stánku s předraženými suvenýry (ale trička z turné se jim povedla, to jo), když tu mi najednou volá kamarádka, jedna z naší výpravy. Zněla velmi rozrušeně... sešli jsme se a ona mi řekla, co se stalo. Šli ve svých beatlesáckých tričkách s kamarádem hledat naše místa, ale zastavil je pán, který jim anglicky nabídl vstupenky na lepší místo. Zeptal se, kolik nás celkem je, a tak jim dal 7 míst do sektoru A3. To jsme ještě na 100% nevěděli, kde to přesně je... Všichni jsme se tedy vydali na plochu. Bilo nám srdce vzrušením, když nás ochranka pod podiem pouštěla do té úplně VIP zóny. Nikdo nevěřil... Stáli jsme zkrátka v první a druhé řadě úplně pod podiem. To bylo teda něco. Lístky do těchto míst byly zhruba šestkát tak dražší než ty, které jsme si koupili... A dojem z koncertu z předních řad je nepopsatelný.


Před samotným koncertem DJ pouštěl různé coververze a opravdové verze beatlesáckých písní a asi půl hodiny před začátkem toho nejlepšího běželo na plátnech po stranách podia koláž z Paulova života, obrázky běželi jako na filmovém páse, hrála k tomu hudba a bylo to docela pěkné. Američanky, které okupovaly většinu předních míst kolem nás, nám rozdaly cedule s nápisem Happy Birthday, které jsme zvedli při zpívání písničky k narozeninách pro Paula (až skončila All My Loving :) ). Snad celá hala dostala na začátku papíry s nápisem HEY PAUL, které jsme měli zvedat při Hey Jude. Nakonec sál zpíval místo "Hey Jude" právě "Hey Paul" a cedulky drželi nad hlavou po dobu celé písničky.

Když Paul přišel na podium a stál tam pár metrů před náma, fakt jsem měla slzy v očích. Koncert byl skvělý. Paul má 71 let a opravdu na to nevypadá... samozřejmě už mu není devatenáct, ale je pořád ve skvělé formě a hlavně zpívá úžasně. Začal s Eight Days A Week a spolu se dvěmi trojpísničkovými přídavky hrál téměř tři hodiny. Mezi písničkami se snažil mluvit po polski (so cute) a četl si transparenty, mezi kterými byl i náš:
"Would you care to sit with us
for drinkin' a czech beer glass?"
On si ho normálně přečetl! A napodobil rukou pití ze skleničky, jakože pochopil... Tady na videu si to můžete prohlédnout, je to v minutě 3.25.¨


My jsme si ten koncert užili na maximum. Při Live And Let Die nás skoro pálil oheň, Paul na nás házel okem a byl tak hmatatelně blízko... Na tento zážitek prostě nikdy nezapomenu. Na závěr, po posledním přídavku (Golden Slumbers/Carry That Weight/The End) na nás padaly takové ty papírky, bylo to... prostě kouzelné. Hey Paul... Nevím, co dodat. Thank you.


fotky: Matt & tatík. Později možná dodám další.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alice B. | 24. června 2013 v 22:42 | Reagovat

To je úžasné! 8-)
Mě za 3 dny čeká Vídeň, těším se i bojím zároveň. :-)

2 Emilie=^.^= | E-mail | 25. června 2013 v 21:55 | Reagovat

O my God, bylaś w Warszawie?! Ja też. TO był bardzo magiczny koncert. Spełniło sie moje marzenie! Paul jest cudowny!! O_O

3 Czewa | Web | 26. června 2013 v 14:41 | Reagovat

Jé, to je škoda, že jsem o tom nevěděla předtím, že jdeš taky, mohlo mě to napadnout... Mohly jsme se setkat :) tak snad jindy...

4 Emilie=^.^= | E-mail | 29. června 2013 v 10:45 | Reagovat

Koniecznie!!

5 emma | Web | 4. září 2013 v 17:29 | Reagovat

To musel byt fakt zazitok :)

6 K | 13. dubna 2015 v 20:35 | Reagovat

Kámo, to bylo fakt aaaaaaah! (vidíš, že na tvůj blog ještě někdy chodím ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama