Březen 2013

Výsledek ankety: Která písnička z alba Abbey Road je podle tebe nejzdařilejší?

31. března 2013 v 23:17 | Czewa |  O blogu
Nejvyšší čas (nebo taky už dávno po něm :D), abych změnila anketu... a jak dopadla ta poslední?
Celkem bez překvapení mezi vámi na albu Abbey Road zvítězila písnička Here Comes The Sun s 68 hlasy (9.6%). Druhé místo obsadila Maxwell's Silver Hammer (jupí, ať žije moje baskytara!!! pardon :D.), dostala 59 hlasů (8.4%). Všechny ostatní písně už dostaly méně jak 50 hlasů. Na třetím místě se umístila The End, krásná to písnička... 48 hlasů (6.8%), potom Something a She Came In Through The Bathroom Window, 47 hlasů obě (6.7%). Ale uznávám, že rozhodování bylo jako vždy velmi těžké a snad ještě těžší, vzhledem ke specifičnosti tohoto alba (hlavně mluvím o "spojeném" konci). Tak si dáme od alb chvíli pauzu. Hlasujte a mějte se krásně :)).

Lennonka in March

29. března 2013 v 0:15 | Czewa |  Aktuality
Ve středu 27. března jsem si po testu ze statistiky dala za odměnu jednu Lennonovu zeď :)). Bylo tam krásně jako vždycky, akorát John se trochu zlobil, že mám na tašce placku každého Beatla, jen ne jeho. Nějak v tom obchodě došla, tak promiň. Snad to do příště napravím. Jo a mně tam chyběla hudba. A mp3ka ne a ne zahrát Wonderwall... Nicméně jsem objevila něco nového, kousek od Lennonky je "John Lennon Pub", kde to bude asi dost stylové, sice drahé, ale jednou - snad brzy! - půjdu i dovnitř na průzkum. Takový nápad se musí přece podpořit, ať to stojí, co to stojí. A tady jsou fotky:











Chuck Berry

22. března 2013 v 21:03 | Czewa |  Jiné skupiny a interpreti
Tak se mi zdá, že jsem na blog už dlouho nenapsala o nějakém ze vzorů samotných Beatles, bez nichž by jistě nebyli takoví, jací byli (a jaké je milujeme :D). O roli vzorů v našem životě a práci, ať už je to cokoliv, by se daly vést zajímavé diskuse, ale já vám teď chci představit rock'n'rollovou hvězdu a skvělého muzikanta Chucka Berryho. Můžete tedy diskutovat třeba v komentářích, chcete-li :). Já se přidám.


Na počátcích své existence měli Beatles v repertoáru nejvíc cover verzí právě od Chucka Berryho. Většinu jich zpíval John Lennon, vyjímkou byla snad jen Little Quennie, kde se zpěvu ujal Paul. Z nejznámějších Berryho kousků, které měli naši kluci tolik v oblibě, můžeme jmenovat Roll Over Beethoven, Johnny B. Goode, Rock and Roll Music, Sweet Little Sixteen, Memphis Tennesse, Too Much Monkey Business... Byla toho opravdu kvanta.
Něco málo o životě tohoto rock'n'rollového idola: Chuck Berry se narodil 18. října roku 1926 v Kalifornii. Jeho pravé jméno nebylo Chuck, ale Charles Berry. S muzicírováním začal roku 1952, když vedle práce kadeřníka a kosmetika začal zpívat v triu. O tři roky později už podepsal smlouvu s Chess Records a nahrál svůj první singl Maybellene. Zápletka v jeho životě přišla roku 1962, kdy byl na dva roky zavřený kvůli nezákonnému převozu nezletilé dívky přes státní hranici. Po propuštění ale jeho kariéra nabrala znovu obrátky... Chuck Berry byl nadšený, když viděl, jak se v Liverpoolu rozjelo rock'n'rollové šílenství.
Beatles umístili Roll Over Beethoven na své druhé album With The Beatles, zpěvu se tentokrát ujal George (což je super :D). Další hit od Chucka, Rock And Roll Music, najdeme na Beatles For Sale. Samé rock'n'rollové nakládačky.
Největším fanouškem Chucka Berryho byl z Beatles John Lennon. Ten s kapelou Plastic Ono Band s ním roku 1969 i vystoupili na koncertu Toronto Rock'n'Roll Revival. V únoru 1972 spolu vystoupili znovu v americkém televizním pořadu Show Mikea Douglase. Tam John s Chuckem zahráli Johnny B. Goode a Memphis Tennessee.
Morris Levy, vydavatel písní Chucka Berryho, prohlásil roku 1975, že John Lennon okradl Berryho písničku You Can't Catch Me při skládání slavné Come Together. John se bránil s tím, že jde přece o poklonu, a jako malou omluvu nahrál dvě regulérní cover verze od Chucka na své album Rock'n'Roll.
O osm let po smrti Johna se poštěstilo i Julianu Lennonovi, aby si zazpíval s Chuckem Berrym.
Je docela neuvěřitelné, že John Lennon i George Harrison už jsou po smrti, přitom Chuck Berry, kterému je už 86, je tu stále s námi. No, jen ať se drží :). Tady se můžete podívat na to společné vystoupení, mně se moc líbí. Jde vidět, že tohle byla prostě Johnova hudba, měl to v sobě... Jako za starých časů, téměř.

Johnny B. Good, tancujteee!

Memphis Tennesse

Zdroj obrázku: http://www.53deluxe.com/everything-else/1180/chuck-berry-turns-84/

Every Little Thing

15. března 2013 v 19:13 | Czewa |  Písničky
Nedávno jsem objevila skvělou cover verzi písničky Every Little Thing od Yes, ale přidržím se zásady napsat první o originálu a až pak o předělávkách. Takže o yesovské verzi až někdy příště. Teď vám povím pár slov o Every Little Thing takové, jako ji složili a nahráli Beatles.
Jako první by se hodilo říct, že se odlišuje od většiny ostatních písniček tím, že ji napsal Paul, ale hlavní hlas zpívá John. Ten se sice později nechal slyšet, že do ní taky něco přihodil, ale hlavní zásluhu na ní měl určitě Paul, který ji složil v domě u Asherů, kde tou dobou bydlel. Inspirací pro text mu byla zřejmě láska k Jane a také jeho přání, aby mu byla oddaná (every little thing she does, she does for meeeee :D). Nezmiňuje se o potřebách a touhách dívky samotné, což bylo také později důvodem k rozchodu slavného páru - Jane cítila potřebu seberealizace a nestačilo jí být slavná díky jejímu partnerovi. Stopy v umění chtěla zanechat vlastní zásluhou.
Původně Paul doufal, že se Every Little Thing dostane na singl, ale nepovedlo se... Vyšla tedy jen na albu "Beatles For Sale", které si bez ní asi stejně jako já neumíte představit. Já sama ji mám moc ráda - hned ten začátek mě pokaždé dostane... Ať už to Paul myslel sobecky nebo... jenom trochu :D.


When I'm walking beside her
People tell me I'm lucky.
Yes, I know I'm a lucky guy.

I remember the first time
I was lonely without her.
Can't stop thinking about her now.

Every little thing she does,
She does for me, yeah.
And you know the things she does,
She does for me, oooh.

When I'm with her I'm happy
Just to know that she loves me.
Yes, I know that she loves me now.

There is one thing I'm sure of,
I will love her forever.
For I know love will never die.

Every little thing she does,
She does for me, yeah.
And you know the things she does,
She does for me, oooh.

Every little thing she does,
She does for me, yeah.
And you know the things she does,
She does for me, oooh.

Every little thing.
Every little thing.
Every little ...

Kids react to The Beatles!

8. března 2013 v 11:42 | Czewa |  Zajímavosti
Podívejte se na toto video, je fakt dobrý :). Ta holčička s copánkama je skvělá, taky ten intelektuální blonďák a... s tím Asiatem se teda nebavím (a to prosím nic proti jakékoli rase!).


Tak si říkám, jak by asi reagovali české děti. No, jednou třeba takový výzkum udělám :D.

Rozhovor se Štěpánem Drábkem, baskytaristou skupiny Pangea, o koncertování v Liverpoolu

2. března 2013 v 16:03 | Czewa |  Rozhovory
Za chvíli uplyne rok od mého prvního rozhovoru, tak jsem si říkala, že je čas na další. No dobře, to jsem si vymyslela :D. Ve skutečnosti to bylo tak, že když jsem se dozvěděla o tom, že česká beatlesrevivalová kapela Pangea se chystá do Liverpoolu na koncert, zaujalo mě to a rozhodla jsem se požádat jejich baskytaristu Štěpána Drábka o interview. A on byl tak hodný, že souhlasil. Sešli jsme se v restauraci kousek od Staroměstského náměstí…

Jak jste dostali příležitost hrát v Liverpoolu?
No, sice se neptáš úplně toho pravýho, ale něco málo o tom vím. V podstatě jsme byli osloveni takovou produkční společností R.O.K., která má hudební a knižní vydavatelství. Když se Paulova nevlastní maminka Angie McCartney rozhodla vydat knížku, oni vymysleli, že k tomu vydání udělají nějakou show. A součástí této show mělo být to, že tam přijedou revivalový kapely z celýho světa. Lidi přišli hlavně na koncert a taky na autogramiádu. Prostě takový typický křest knihy, jak si to asi představuju, že by asi měl vypadat, když je autorem taková rock´n´rollová babička, který je 82 let… Bylo to ve velkém sále filharmonie, i lidí přišlo dost…

Proč vybrali zrovna vás, když je u nás tolik různých revivalů?
Tak samozřejmě bych měl říkat, že jsme nejlepší… A zrovna těch profesionálních revivalů je tu pár. Prostě oslovili nás a my souhlasili. Možná jsme jim byli nějak sympatičtí, líbily se jim naše nahrávky... Možná jsme byli jediní, kdo odpověděl (ha ha ha). Nebo proto, že to třeba fakt máme udělaný tak, jak to má vypadat, těžko říct...

A jak teda probíhal ten koncert, co tam bylo za kapely?
Tak byli jsme tam my, pak tam byli Backwards, což bylo dobrý. Backwards jsou taková stálice v těch revivalech, to je ta kapela, která kdysi dávno, ještě v 90. letech, tak nějak odstartovala ten boom revivalů. Tím, že tam byli oni, tak jsme vlastně věděli, že to bude dobrá akce. Pak tam byla japonská kapela The Tetrads. A jako… klobouk dolů, protože… no, znáš Japonce. Furt cvičí a snaží se okopírovat naprosto všechno, vyrábějí taky geniální kytary… Jediná jejich nevýhoda je, že jsou to Japonci, takže nikdy nebudou vypadat tak, jak by mohli vypadat Beatles, a taky neměli basáka nalevo. No a pak tam byli Britové, kteří se jmenovali Fab Beatles. A u nich bylo vidět, že přistupujou k tý interpretaci trochu jinak. Jejich pojetí revivalu není tak dokonalý, neberou to tak vážně, byl to od nich trošku "punk". Hráli písničky z pozdního období…

To jste to měli tak rozdělené?
Jo, domluvil se playlist a nám dali, myslím, alba Hard Day's Night a Help! Koncert pak ale neprobíhal tak, že by se řeklo: "Vážení diváci, teď uslyšíte skladby z alba...", šlo to prostě přirozeně po sobě. Každá kapela si zahrála nějaký ty hity. První hráli The Tetrads, pak Backwards, pak my. A úplně poslední teda přišli na řadu ti Fab Beatles, kteří zahráli pár písniček a pak to pokračovalo ještě "koncertem na střeše", z pódia se díky kulisám opravdu stala ta legendární londýnská střecha…

Jaké bylo publikum?
Já si myslím, že tam bylo hodně pozvaných lidí, asi přízeň rodiny McCartney :), hodně lidí se tam mezi sebou vítalo… Kromě Angie tam byla i její dcera Ruth… Byli vřelí, tancovali i mezi sedačkami a pod podiem.

V Liverpoolu jsi byl poprvé? Jak se ti tam líbilo?
Ano, byl jsem tam poprvé. Kluci z Pangey tam teda byli před dvěma lety na Beatle Weeku. Říkám si, že obyvatelé Liverpoolu musí mít Beatles už plný zuby. Na druhou stranu žijou z Beatles a ještě z fotbalu, mají tam dva velké týmy. Ale jinak se mi zdá, že to je taková část Anglie, která za posledních 50 let nejvíc zchudla. Nemůžu to porovnat třeba s Londýnem, tam jsem nebyl, ale je to v Liverpoolu dost špinavý… A čekal jsem, že tam bude nějakým způsobem přítomnej ten genius loci. A osobně mi přišlo, že tam není. Že tam fungují Beatles snad už jen jako turistická atrakce. Došlo mi, že hudba Beatles je vážně všude, všude na světě. V přehrávačích, v rádiích, ve zpěvnících. Není jí prostě víc v severní Anglii. To bylo dobrý zjištění.
Taky tam foukal hrozný vítr… a nefungovalo nám na hotelu topení…

Na závěr bys mi mohl říct nějakou zajímavou příhodu, dojmy, historku z natáčení…
No, třeba z organizace té akce jsem byl poněkud rozpačitý, hodně nám šéfové míchali playlistem, my kapely bychom si to vyřešily nejlíp samy mezi sebou, vznikla tam spousta zmatků, čímž jsme museli často dlouho čekat třeba na zvukovku a nemohli drahocený liverpoolský čas věnovat třeba lelkováním na Strawberry field… Ale dobrá příhoda je z Penny Lane. Tam jsme potkali takového důchodce, mohl to být třeba šéf popelářů, tamní uklízeč nebo prostě důchodce, který je rád, že si s někým pokecá. Když zjistil, co nás tam přivádí, což poznal podle toho, že jsme se fotili s cedulí Penny Lane, tak nám ukázal, kam chodil John Lennon do školy, kde že je to holičství, kde je ten kruhový objezd z písničky, kde je obchod, kde prodávala první Lennonova žena Cynthia - dneska je tam Tesco… :D… A v té Lennonově škole bylo za plotem plno agresivních dětí, co po nás málem házely kameny, ukazovaly na nás a křičely: "Piggies, piggies!" Beatles asi věděli, proč chtějí odtud zmizet a dobýt svět.

Díky za rozhovor a keep on rockin'!
Pangea na Penny Lane, převzato s facebookové stránky skupiny. Štěpán je ten úplně vlevo. Hezká šála :)
By the way, s příštím rozhovorem bych tu už mohla založit speciální rubriku s rozhovory, hm?