Leden 2013

Maxwell's Silver Hammer

29. ledna 2013 v 16:47 | Czewa |  Písničky
Skvělou písničku Maxwell's Silver Hammer napsal Paul McCartney v říjnu 1968. Původně měla přijít na bílé dvojalbum, ale nevyšlo to. Nahrávání se táhlo příliš dlouho... Pořádně nahrávat Beatles začali až v červenci 1969. Paul zpíval hlavní hlas, George a Ringo mu přizvukovali. Ke kýženému výsledku se dostali až za tři dny, což někteří trochu kritizovali (třeba George), ale museli uznat, že to stálo za to a nahrávka byla velmi zdařilá. Zajímavé (a vtipné) je představit si, že Ringo mlátil místo do bubnů na kovadlinu, kterou si vypůjčili v divadelní agentuře. John Lennon se na natáčení téměř nepodílel, písnička se mu moc nelíbila a navíc měl pocit, že ji chce Paul protlačit na singl. To chtěl, ale nakonec to taky nevyšlo. Písnička o životních karambolech, když to jde hladce a najednou se všechno pokazí najednou - Maxwellovo stříbrné kladivo všechno zničí -. se dostala na album Abbey Road. A proč zrovna Maxwell a proč zrovna stříbrná barva? Nad tím asi není třeba přemýšlet... zkrátka to dobře zní :)). A text je takový... hravý.
A jistě se Maxwell's Silver Hammer nelíbí jenom mně, dokazuje to už jenom fakt, že vzniklo hodně cover verzí této písně. Jedna se třeba objevila ve filmu Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band z roku 1978, který jsem teda neviděla, ale asi to bude blbost, podle hodnocení na čsfd. Ale nebudu to kritizovat, dokud jsem to sama neviděla.
Zatím stačí, že Maxwell je podle mě nááádherná věc v takovém tom swingovém stylu, a taky jsem podle ní pojmenovala baskytaru...


Joan was quizzical; Studied pataphysical
Science in the home.
Late nights all alone with a test tube.
Oh, oh, oh, oh.

Maxwell Edison, majoring in medicine,
Calls her on the phone.
"Can I take you out to the pictures,
Joa, oa, oa, oan?"

But as she's getting ready to go,
A knock comes on the door.

Bang! Bang! Maxwell's silver hammer
Came down upon her head.
Clang! Clang! Maxwell's silver hammer
Made sure that she was dead.

Back in school again Maxwell plays the fool again.
Teacher gets annoyed.
Wishing to avoid an unpleasant
Sce, e, e, ene,

She tells Max to stay when the class has gone away,
So he waits behind
Writing fifty times "I must not be
So, o, o, o.."

But when she turns her back on the boy,
He creeps up from behind.

Bang! Bang! Maxwell's silver hammer
Came down upon her head.
Clang! Clang! Maxwell's silver hammer
Made sure that She was dead.

P. C. Thirty-one said, "We've caught a dirty one."
Maxwell stands alone
Painting testimonial pictures.
Oh, oh, oh, oh.

Rose and Valerie, screaming from the gallery
Say he must go free
(Maxwell must go free)
The judge does not agree and he tells them
So, o, o, o.

But as the words are leaving his lips,
A noise comes from behind.

Bang! Bang! Maxwell's silver hammer
Came down upon his head.
Clang! Clang! Maxwell's silver hammer
Made sure that he was dead.

Silver Hammer Ma, a, an.

The Who

25. ledna 2013 v 12:54 | Czewa |  Jiné skupiny a interpreti
Doba, kdy jsem asi měsíc musela třikrát denně poslouchat některé jejich písničky, už je nějaký ten čas pryč, ale stále skupinu The Who obdivuju. No a... teď by ten článek mohl být aspoň trochu objektivnější, než kdybych ho napsala tehdy...
Skupinu The Who založili v roce 1964 Roger Daltrey, Pete Townshend, Keith Moon a John Entwistle. Kytarista a hlavní skladatel skupiny Pete Townshend hrál předtím se zpěvákem Rogerem Daltreym a baskytarisou Johnem Entwistlem (čili akorát bez bubeníka Keitha Moona) v kapele The Detours, kde hráli hlavně převzaté americké r'n'b hity. Inspirováni Beatles a Rolling Stones však začli brzo skládat vlastní věci. Manažera jim dělal Kit Lambert a Chris Stamp. Zajímavé je, že bubeník Keith Moon byl jeden z mála bubeníků, kteří měli ve skupině dominantní postavení. Byl jakýmsi frontmanem, a to hlavně díky výstřednímu chování a natolik... specifickému stylu bubnování. The Who získali na popularitě i díky tomu, že na pár koncertech rozbili svoje nástroje (to je hrozný!!!): začal s tím Pete, když na koncertě v červnu 1964 v londýnské Railway Tavern zničil svou kytaru. Při jiném koncertu zase Keith zdemoloval svou bicí soupravu... A tak to dělali ještě několik let. Asi inspirovali i Jimiho Hendrixe, aby zapálil na jevišti v Monterey svůj nástroj...
Jak jsem již psala, tak Pete Townshend složil většinu hitů od The Who a byl také takovým tažným koněm skupiny. Ke konci 60. let, když už měli za sebou vydání skvělých singlů jako My Generation, kterou určitě všichni znáte, mojí oblíbenou I Can't Explain, Substitute nebo Pictures of Lily, začal Pete plánovat koncepční album. A tak vzniklo roku 67 album s názvem The Who Sells Out a o dva roky později Tommy, na kterém vyšly písně jako Pinball Wizard, I'm Free nebo See Me, Feel Me. Roku 1975 pak režisér Ken Russell natočil stejnojmenný film, kde hrál hlavní roli Roger Daltrey, a objevil se tam třeba i Elton John. Ten film je docela dobrý, zajímavé story, no prostě takový dobrý muzikál, ale ne úplně nejlepší :).
V 70. letech skupina složila různé rockové opery, třeba Lifehouse nebo Quadrophenia, ale největší úspěch mělo asi tradiční rockové album Who's Next, na kterém najdete skvělé kousky jako Baba O'Riley nebo Behind Blue Eyes. Taky roku 1978 vyšlo dobré album s ještě lepším názvem - Who Are You. S tím názvem kapely se dalo tak krásně hrát... a vůbec, toto jméno pro skupinu mi příjde naprosto geniální. Úspěch tohoto alba však zastínila nešťastná událost, která se stala v noci 7. září 1978 krátce po skončení večírku u Paula McCartneyho (!). Keith Moon, bubeník The Who s šíleným chováním a bláznivým stylem bubnování, smichal příliš různých léků dohromady a... achjojo.
Skupina ale hrát nepřestala, za bicí sedl Kenney Jones, ale už to prostě nebyli původní The Who. Bubeníci se pak prostřídali různí. Roku 1983 Pete Townshend, unaven drogami a alkoholem, prohlásil, že už nemůže skládat písně hodné kapely The Who, opustil skupinu a ta se bez něj rozpadla. V dalších letech se však členové ještě mnohokrát sešli na jevišti, roli bubeníka většinou převzal syn Ringa Starra Zak.
Baskytarista John Endwistle zemřel roku 2002, Roger Daltrey a Pete Townshend však stále žijí a koncertují, což je super. Však jste je mohli slyšet třeba v létě na olympiádě... Mnoho slavných kapel a hudebníků vnímá dnes The Who jako velký vzor. Byli to také The Who, kdo přišli s prvním koncepčním albem, posunuli dopředu rockovou operu, zabrousili do mnoha různých stylů, no a prostě... byli a jsou skvělí. A na to bychom neměli zapomínat.


Později měl Roger dlouhé kudrnaté vlasy...

No a tady je pár mých oblíbených písniček:

I Can't Explain (1964)
Anyway, Anyhow, Anywhere (1965)

Behind Blue Eyes (1971), to je to, co znáte v té novější verzi od Limp Bizkit, ale tohle je lepší!

See Me, Feel Me, scéna z filmu z roku 1975:

You Better You Bet (1981)

To the Arctic 3D

24. ledna 2013 v 12:56 | Czewa |  Filmy
Včera se mi dostalo té cti vidět dva filmy v pražském kině IMAX. Jeden z nich se jmenoval Arktida 3D, v originále To The Arctic, od režiséra Grega MacGillivraye. Já už od kamarádky slyšela, že v novinách psali o tom, jak Paul McCartney napsal hudbu k nějakým ledním medvědům, ale nenapadlo by mě, že budu mít opravdu příležitost ten film vidět. Bylo to krásné. 3D zážitek v prázdném kině, ledovce, lední medvědi, tání ledovců a jak se musí medvědi přizpůsobovat, no a k tomu náádherné písničky jako I'm Carrying, Calico Skies, Because a capella (což zbožňuju!), Mr. Bellamy... Jediné, co bych tomu vytkla, byl český dabing, ta vypravěčka neměla moc dobrý hlas, přišlo mi, jako by jí nešly sykavky :D. Ale to se dalo snést, vzhledem k tomu, že zas tolik povídání v tomto čtyřicetiminutovém snímku nebylo. V originále to vypráví Maryl Streep, tak bych to asi doporučovala bez dabingu. Ale určitě si to nenechte ujít, budete-li mít příležitost!



Lennonova zeď v lednu

18. ledna 2013 v 16:06 | Czewa |  Aktuality
Je to tak, ve středu jsem úspěšně absolvovala jednu škaredou zkoušku a zcela spontánně jsem nasedla na autobus a odjela tam, kde to v Praze miluju ze všeho nejvíce... Sice to mám fakt ráda, takové neplánované věci, na druhou stranu jsem v tom spěchu zapomněla na sprej, a tak jsem neměla možnost zanechat tentokrát na zdi odkaz. Příště to musím napravit...
Stejně to tam ale bylo super, protože tam náááhodou krásně hrál Tom a taky protože to tam je super vždycky. Nuže, tady je pár fotek k šestnáctému první dva tisíce TŘINÁCT :).









Tak zase za měsíc... tentokrát už bez Toma :(. Ale vždy s Johnem :).

Twist And Shout

13. ledna 2013 v 19:46 | Czewa |  Covers
11. února 1963 už Beatles měli nahranou skoro celou první desku Please Please Me. Potřebovali ale ještě jednu písničku, něco na závěr. A tak se sešli v kantýně studií Abbey Road a probírali různé varianty. Konečné rozhodnutí padlo na rock'n'rollovou pecku Twist And Shout, kterou měli od roku 1962 Beatles v repertoáru. Slávu si tato píseň ale získala už předtím, když ji nahráli Isley Brothers. Složili ji dva pánové, Bert Burns pod pseudonymem Bert Russell a Phil Medley.
Je neuvěřitelné, že Johnovi po celodenním nahrávání stačil mentolový bonbon a sfoukl písničku na dva pokusy, z nichž hned ten první se dostal na desku. A že se mu to povedlo! Možná i právě díky tomu ochraptělému hlasu...
V červnu roku 1963, 3 měsíce po vydání Please Please Me, nahráli Twist And Shout Brian Poole and The Tremoloes. Tento singl se dostal na 4. místo hitparád. Twist And Shout od Beatles nevyšla v Británii na singlu, ale jako součást stejnojmenného EP měla taky úspěch.
Beatles ji často hráli na závěr svých krátkých koncertů. A já se nedivím, je to taková dobrá vypalovačka na konec. Já miluju, jakým chraplákem ji John zpívá... a vůbec, je to jedna z mála písniček, kterou Beatles coverovali, a kterou vážně zbožňuju. A taky už se těším, až ji budou hrát Glass Onion :)).


Well, shake it up, baby, now, (shake it up, baby)
Twist and shout. (twist and shout)
Cmon cmon, cmon, cmon, baby, now, (come on baby)
Come on and work it on out. (work it on out)

Well, work it on out, honey. (work it on out)
You know you look so good. (look so good)
You know you got me goin, now, (got me goin)
Just like I knew you would. (like I knew you would, oooh!)

Well, shake it up, baby, now, (shake it up, baby)
Twist and shout. (twist and shout)
Cmon, cmon, cmon, cmon, baby, now, (come on baby)
Come on and work it all out. (work it all out, oooh!)

You know you're a twisty little girl, (twist little girl)
You know you twist so fine. (twist so fine)
Come on and twist a little closer, now, (twist a little closer)
And let me know that you're mine. (let me know you're mine oooh)

Ahhhhhhhhhh(root) Ahhhhhhhhhh(third) Ahhhhhhhhhh(fifth) Ahhhhhhhhhhh(seventh) Ahhhhh Ahhhhh Woah, Yeah

Well, shake it up, baby, now, (shake it up, baby)
Twist and shout. (twist and shout)
Cmon, cmon, cmon, cmon, baby, now, (come on baby)
Come on and work it on out. (work it on out, wuu!)

You know you're a twisty little girl, (twist little girl)
You know you twist so fine. (twist so fine)
Come on and twist a little closer, now, (twist a little closer)
And let me know that you're mine. (let me know you're mine, wuu!)

Well, shake it, shake it, shake it, baby, now. (shake it up baby)
Well, shake it, shake it, shake it, baby, now. (shake it up baby)
Well, shake it, shake it, shake it, baby, now. (shake it up baby)
Ahhhhhhhhhh(low) Ahhhhhhhhhh(higher) Ahhhhhhhhhh(higher) Ah!(high)

Jane Asher

6. ledna 2013 v 14:12 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Nedávno mě tady někdo žádal, abych napsala článek o Jane Asherové... Popravdě se spíš divím, že jsem o ní sem nenapsala dávno. Ale to víte, ono je tolik zajímavých lidí spojených s Beatles... Její čas prostě přišel až teď :).
Jane se narodila 5. dubna 1946 v Londýně Richardu Asherovi, který dělal konzultanta přes krevní a mentální choroby, psal knihy a pracoval v rozhlase, a Margaret Asherové, profesorce klasické hudby. Zajímavost - učila hrál George Martina hrát na hoboj a Paula McCartneyho na zobcovou flétnu. Asherovi měli dohromady tři děti: Peter byl o dva roky starší než Jane a Claire zase o dva roky mladší. Všichni tři měli úžasně zrzavé vlasy.

Jane byla opravdu moc hezká, že?
(zdroj: http://www.nndb.com/people/082/000107758/)

V pěti letech si Jane zahrála ve filmu Mandy, sama se pak o herectví začala zajímat, když ji se sourozenci jednou rodiče vzali do herecké agentury, a to jenom tak pro zábavu. A tak začala hrát a objevila se ve spoustě filmů, seriálů a divadelních her.
S Beatles se mladá sedmnáctiletá herečka setkala ve čtvrtek 18. dubna 1963, když hráli v londýnské Royal Albert Hall. Jane prošla kolem nich, když pózovala fotografovi, co si ji vyfotil s ječícím davem. Fotka se objevila i v novinách s komentářem "Tak kvůli těm bych taky ječela."
Blíže se s nimi seznámila při svačině v hotelu, kde byli ubytovaní. Měla o nich napsat článek pro Radio Times. Beatles ji už znali z TV pořadu Juke Box Bury, kde je okouzlila. Po svačině se Brian Epstein vrátil do svého hotelu, Ringo šel spát a zbylých pět (Beatles bez Ringa, Jane a zpěvák Shane Fenton) odjeli na návštěvu k jednomu novináři. První se zdálo, že to Jane nejvíc táhne k Georgeovi (tomu bych se nedivila), ale potom se jí začal věnovat Paul (no, tak tomu bych se sama vůbec nebránila :D). Později už si povídali o samotě a Paul ji v noci odvezl domů s tím, že se zase setkají. A tak začal jejich vztah.

(zdroj: http://www.fanpix.net)

Krátce poté, co mu jednou kvůli jejich schůzce ujel poslední vlak a musel u Asherových přespat, nabídla Paulovi maminka Margaret, aby jejich dům používal jako své londýnské bydliště a ušetřil tak za hotel. A tak se Paul nastěhoval ke kulturní rodině, která mu jistě rozšířila obzory - u večeře se mluvilo o zajímavých tématech, chodili spolu na koncerty klasické hudby, na výstavy a tak. Jane s Paulem si dávali drahé dárky a zdáli se býti dokonalým párem.
Problém byl však ten, že Jane chtěla obětovat své kariéře víc času, než se Paulovi líbilo. On přece jen pocházel z Liverpoolu, kde bylo tradiční, aby se žena svému muži oddala víc. Jenže Jane prostě chtěla jezdit po světě a zlepšovat se v herectví.
Roku 1966 se spolu mladý pár nastěhoval do pětiposchoďového viktoriánského domu, který Jane krásně zařídila a také udržovala. Byla dokonce tak pořádná, že při jarním úklidu omylem vyhodila jeden Paulův sešit plný originálně napsaných raných skladeb Paula a Johna. To je teda smůla! V červnu toho roku Jane přesvědčila Paula, aby si koupil High Farm v Campbeltownu, kam se může ukrýt, když bude mít dost nekonečného náporu veřejnosti.

Těm to spolu ale slušelo...
(zdroj: http://www.bornrich.com/jane-asher.html)

Když se však roku 1967 vydala do Ameriky hrát s jednou divadelní společností, po návratu přišel šok: Paul se změnil, bral LSD, změnil dům a vůbec... přesto se však ti dva brzy zasnoubili. Paul ji požádal o ruku na Nový rok 1968. Zasnoubení ale nakonec nedopadlo podle představ, protože když se v létě toho roku Jane nečekaně vrátila domů dřív, našla Paula v posteli s Američankou Francií Schwartzovou. Paul to prostě nebral tak vážně... A Jane to ranilo natolik, že 20. července oficiálně zrušila zasnoubení. Potom prohlásila: "Vím, že to zní divně, ale pořád se stýkáme a milujeme - jen z toho nic nebude. Ale možná je to taková dětská láska a my se znovu sejdeme a vezmeme, až nám bude sedmdesát." (hmmm Paule měl bys s tím něco dělat, máš čas ještě do června :D. ale chudák Nancy teda...)
Paul se však brzy seznámil s láskou svého života Lindou Eastman a i Jane si našla muže, autora politických karikatur Geralda Scarfea. S ním měla postupně tři děti.
Jane úspěšně pokračovala v herectví, dokonce napsala i několik knih o zábavním průmyslu, o módě nebo o zdobení dortů :). Také vydávala časopis Jane Asher's Magazine. Největší slávy se jí dostalo v 90. letech, kdy se její dorty prodávaly ve všech obchodech, v televizi měla vlastní show a každý týden psala do novin. Roku 1998 vydala také své dva první romány. Jane se znovu setkala s Paulem roku 1994, poprvé po více než dvaceti letech. Hmmm... zajímalo by mě, jaké to asi bylo.
Co je ale pro nás jako milovníky Beatles asi hlavní, tak je inspirace, kterou Jane přinesla Paulovi při skládání různých krásných písniček. Jako příklad můžeme uvést And I Love Her, Every Little Thing, We Can Work It Out, You Won't See Me, I'm Looking Through You, Here, There nad Everywhere, For No One... no a prostě rozhodně jí máme být za co vděční.
V jednom článku jsem taky našla hezkou poznámku, že jestli se Paul označuje za opravdového renesančního muže, Jane je jistojistě renesanční ženou.

Pořád hezká, že? Fotka je z roku 2008
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Jane_Asher)

Výsledek ankety: Jakou písničku z alba Revolver máš nejraději?

1. ledna 2013 v 16:58 | Czewa |  O blogu
V rámci maličko větší objektivnosti výsledků anket jsem se rozhodla tu každou nechávat přesně jeden měsíc, takže ta od dneška bude na blogu do konce ledna a pak zas vymyslím nějakou novou. Tentokrát si dáme krátkou pauzu od nejoblíbenějších písniček z alb...
Jak ale dopadla anketa o nejoblíbenější písničku z alba Revolver?
Byl to tvrdý boj a výsledky se v průběhu měnily, nicméně k dnešnímu krásnému datu 1. ledna (HAPPY NEW YEAR!!!) to vypadá takto:
1. místo získává skvělá Good Day Sunshine s 56 hlasy (9%)
2. místo si zaslouží Doctor Robert oujé. 51 hlasů (8.2%)
3. místo: And Your Bird Can Sing. 47 hlasů (7.5%)
4. místo: Tomorrow Never Knows. 46 hlasů (7.4%)
5. místo: Here, There and Everywhere + Love You To + Yellow Submarine. Každá 45 hlasů (7.2%)

Tak díky za hlasy a nezapomeňte hlasovat v nové anketě!
Krásný nový rok 2013!