George Harrison: Living in the Material World

2. ledna 2012 v 11:38 | Czewa
Jsem moc ráda, že prvním článkem roku 2012 bude na tomto blogu právě tento (tímto vám přeji Happy New Year Usmívající se). DVD s filmem George Harrison - Living in the Material World patří mezi mé nejlepší vánoční dárky, co jsem letos (tedy loni) dostala. A tak jsem si jeden povánoční večer sedla a pustila si ho.


Předpokládám, že "pouhé" doporučení, abyste film shlédli sami, vám nepostačí, něco málo o něm tedy napíšu. Slavný americký režisér Martin Scorsese se ujal úkolu natočit film o Georgeově životě vskutku dobře. Dostal se k němu skrze Georgeovu ženu Olivii, která chtěla natočit film o svém zesnulém muži složený z videonahrávek z Georgeova života. Scorsesemu se líbilo téma, na kterém by měl být film založen a podle kterého byl pak také pojmenován. Podle režiséra v dnešním materiálním světě člověk touží ještě více po klidu, který by ho od věcného světa oddělil. Georgeova hudba pro něj hodně znamená a život s ní spojený sám lákal k natočení dobrého filmu. Podle něj je také tento film jakýmsi objevováním Georgeovy duše, není jisté, zda ji chápeme dobře, ale pocity z jeho písní a myšlenek jsou ve filmu co nejlépe znázorněny.
Nemohla jsem se od filmu odtrhnout. První část, která trvá asi hodinu a půl a která vypráví o Georgeově mládí a o dobách Beatles, mi nestačila: musela jsem pokračovat s druhou, ještě o nějakých 20 minut delší částí. Ta už se víc zaměřila na dobu po rozpadu Beatles, na jeho nové názory, jiné vnímání světa, hru na sitár, jak pořádal Koncert pro Bangladeš, angažoval se ve filmové produkci nebo jak založil spolu se čtyřmi dalšími hudebníky skupinu Traveling Wilburys. Hlavní náplní dokumentu jsou rozhovory s lidmi, kteří byli Georgeovi blízcí, znali ho a dovedli o něm mluvit. Mezi nimi byl Paul McCartney, Ringo Starr, Astrid Kirchherr, Klaus Voormann, žena Dereka Taylora Joan, Pattie Boyd, Dhani Harrison, samozřejmě Olivia a jiní. Dále ve filmu můžeme vidět živé záběry z Georgeova života, jak si Olivia přála, čtení jeho deníku synem Dhanim, no a na co nesmíme zapomenout, písničky. Hudba je pro film zajisté nesmírně důležitá, Georgeova tvorba ho obohacuje o snad to nejpodstatnější. Pokaždé, když je tam písnička, na chvíli se přeruší a nahradí se nějakým rozhovorem, pak ale dohraje. Film je zkrátka plný krásných scén, slov, fotek a písniček.
Děkujeme, pane Scorsese, Georgi a vy všichni ostatní...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama