Srpen 2011

Things We Said Today

30. srpna 2011 v 21:32 | Czewa |  Písničky
Krásnou písničku Things We Said Today složil Paul McCartney v květnu 1964 na jachtě pojmenované "Happy Days" v Karibiku, kam jel společně se svou přítelkyní Jane, Ringem a Maureen na dovolenou. První jeli do Francie a Portugalska a odtud pak na Panenské ostrovy. Text písně pravděpodobně souvisí se vztahem Paula a Jane. Oba se věnovali časově náročné práci a neměli mnoho příležitostí spolu trávit delší dobu, proto se Paul po jejich rozloučení bude utěšovat slovy, která si tehdy na dovolené říkali.
Beatles natočili Things We Said Today 2. června 1964 pro album A Hard Day's Night. Byla také jednou z těch, které skupina hrála na světovém turné. Sám Paul ji pak také hrál na svém turné v letech 1989 a 1990.
Mně se na ní líbí její rytmus a taky to, jak přechází z mollové tóniny do durové a pak zase zpět... A Paulův slastný hlas ♥


You say you will love me
If I have to go.
You'll be thinking of me,
Somehow I will know.
Someday when I'm lonely,
Wishing you weren't so far away,
Then I will remember
Things we said today.

You say you'll be mine, girl,
'Til the end of time.
These days such a kind girl
Seems so hard to find.
Someday when we're dreaming,
Deep in love, not a lot to say.
Then we will remember
Things we said today.

Me, I'm just the lucky kind.
Love to hear you say that love is luck.
And, though we may be blind,
Love is here to stay. And that's enough

To make you mine, girl,
Be the only one.
Love me all the time, girl.
We'll go on and on.
Someday when we're dreaming,
Deep in love, not a lot to say.
Then we will remember
Things we said today.

Me, I'm just the lucky kind.
Love to hear you say that love is luck.
And, though we may be blind,
Love is here to stay. And that's enough

To make you mine, girl,
Be the only one
Love me all the time, girl.
We'll go on and on.
Someday when we're dreaming,
Deep in love, not a lot to say.
Then we will remember
Things we said today.

From Me To You

24. srpna 2011 v 17:42 | Czewa |  Písničky
Písnička From Me To You byla třetím singlem od Beatles. Paul s Johnem ji složili 28. února 1963 po cestě autobusem z Yorku do Shrewsbury během turné Helen Shapiro, britské zpěvačky a herečky. Ta si ji poslechla hned ten den, když ji John a Paul večer požádali, aby jim pomohla s výběrem, kterou ze dvou nových písní mají umístit na první stranu singlu - From Me To You nebo Thank You Girl. Vybrala tu první.
Během té cesty si četli časopis New Musical Express, kde je zaujala rubrika s názvem From You To Us. Začali se bavit o jednom dopisu z oné rubriky a inspirace přišla sama. Je to jedna z písniček, kterou psali John s Paulem spolu už od úplného začátku. Kenny Lynch, také anglický zpěvák, písničku, kterou si kluci zpívali v autobuse, hned zkritizoval. Oni ho odbili jen: "To je v pořádku, dětem se to bude líbit." Zkoušeli si k tomu hrát na kytaru a začala se jim objevovat zajímavá melodie. Před koncem cesty prý měli hotový i celý text. Však ani není nijak složitý...
Zpočátku s nahráváním váhali. Druhý den po oné cestě hráli Beatles v Southportu v Lancashiru, což bylo na tomto turné nejblíž Liverpoolu, stavili se proto u Paulova otce Jima a ten jim písničku pochválil. Za pět dnů pak George Martin pomohl s aranžmá, napadlo ho přidat foukací harmoniku a nahrávka byla na světě.
V Británii měla From Me To You velký úspěch, ne tak moc v Americe. Stanice BBC ji však ve svých rozhlasových pořadech hrála úplně nejčastěji. A já se tomu nedivím, sama ji mám moc ráda. Je taková čerstvá, ne příliš jednoduchá jako třeba Love Me Do a přináší mi dobrou náladu :). Nechť je to tak i u vás!


If there's anything that you want,
If there's anything I can do,
Just call on me and I'll send it along
With love from me to you.

I've got everything that you want,
Like a heart that is oh, so true.
Just call on me and I'll send it along
With love from me to you.
I got arms that long to hold you
And keep you by my side.
I got lips that long to kiss you
And keep you satisfied, oooh.

If there's anything that you want,
If there's anything I can do,
Just call on me and I'll send it along
With love from me to you.
From me, to you.

From me - to you.

Just call on me and I'll send it along
With love from me to you.

I got arms that long to hold you
And keep you by my side.
I got lips that long to kiss you
And keep you satisfied, oooh.
If there's anything that you want,
If there's anything I can do,
Just call on me and I'll send it along
With love from me to you.
To you, to you, to you.

Denny Laine

20. srpna 2011 v 22:11 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Denny Laine se narodil 29. října 1944 v Birminghamu jako Brian Frederick Arthur Hines. Je to skladatel, kytarista a taky zpěvák, který společně s Paulem a Lindou McCartneyovými založil roku 1971 kapelu Wings.


Laine se dostal ke kytaře díky vlivu Djanga Reinhardta, slavného romského jazzového kytaristy a skladatele. Své první vystoupení předvedl ve dvanácti letech a posléze založil kapelu Denny Laine & The Diplomats, ve které hrál mimo jiné i bubeník budoucích The Move a Electric Light Orchestra Bev Bevan. Ve dvaceti letech opustil Denny Laine tuto kapelu a připojil se ke skupině The Moody Blues, se kterou nazpíval jeho první hit Go Now. Byli dost úspěšní a jejich písničky se rozšířily i po zahraničí. Většinu písní napsal Denny Laine společně s Mikem Pinderem, se kterým tvořili autorskou dvojici Laine & Pinder, stejně jako třbea John s Paulem byli Lennon & McCartney. Přesto Laine s Pinderem nevydrželi tvořit pospolu ani zdaleka tak dlouho a i přes jejich úspěchy Denny Laine roku 1966 kapelu opustil.
Téhož roku Laine založil další skupinu, The Electric String Band. Po vydání dvou singlů však u publika nijak moc neuspěli a nakonec se kapela roku 1967 rozpadla. Laine s kytaristou Trevorem Burtonem pak od roku 1969 hráli ve skupině Balls, než se opět roku 1971 rozpadla. Toho roku se pak stala pro nás fanoušky Beatles důležitější událost - zavolal mu Paul McCartney, aby se k němu přidal a založili kapelu. Tak vznikli Wings, se kterými Denny Laine vydržel celých deset let. Laine ve Wings hrál na všechny možné kytary včetně basové, zpíval vokály, hrál na keyboard a občas také pomáhal se skládáním písniček. To s Wings zažil Laine největší úspěchy a taky si nejvíce vydělal. Spolu s Paulem napsali třeba hit Mull Of Kintyre.
V lednu 1980 byl Paul zadržen v Japonsku na letišti kvůli nezákonnému převážení marihuany. Kvůli těm několika dnům ve vězení bylo zrušeno jedno turné Wings a kvůli tlaku na Paula roku 1981 skupinu rozpustil.
Denny Laine však pokračoval v nahrávání vlastní hudby a objevil se na několika sjezdech fanoušků Beatles. Taky píše autobiografii a stále koncertuje.


Any Road - George Harrison

14. srpna 2011 v 20:47 | Czewa |  Solos
Písnička Any Road otevírá album Brainwashed, které bylo vydáno roku 2002 až po smrti George Harrisona. George ji však napsal už dlouho předtím, roku 1988 během natáčení videa pro album Cloud Nine. Any Road byla také roku 1997 vydána jako singl, a to jako úplně Georgeova poslední. To je smutné, ale tato písnička rozhodně smutná není, právě naopak, působí dojmem největší pohody. George sám v ní nejen zpívá, hraje na akustickou a slide kytaru, ale taky na banjulele, což je takový kříženec mezi banjem a ukulelem a právě tento nástroj dodává písničce její super charakter. Dále si v Any Road můžeme poslechnout vokály a elektrickou kytaru Georgeova syna Dhaniho, basu, vokály a klavír Jeffa Lynnea a bicí Jima Keltnera. Věta "If you don't know where you're going, any road will take you there" je parafrází jednoho z rozhovorů mezi Alenkou a kočkou Šklíbou v Alence v Říši divů:

"Řekla bys mi prosím, číčo, kudy se dostanu odtud?"
"Záleží na tom, kam se chceš dostat," řekla kočka.
"To je mi jedno kam-," řekla Alenka.
"Pak je jedno, kudy půjdeš," řekla kočka.
"-jen když se někam dostanu," vykládala Alenka.
"To se jistě dostaneš," řekla kočka, "jen když půjdeš dost dlouho."

Dlouhý text je jinak moc hezký, stejně jako hudba. Tak příjemný poslech :).


But I've been traveling on a boat and a plane
In a car on a bike with a bus and a train
Traveling there, traveling here
Everywhere in every gear

But oh Lord we pay the price
With the spin of the wheel with the roll of the dice
Ah yeah you pay your fare
And if you don't know where you're going
Any road will take you there

And I've been traveling through the dirt and the grime
From the past to the future through the space and the time
Traveling deep beneath the waves
In watery grottoes and mountainous caves

But oh Lord we've got to fight
With the thoughts in the head with the dark and the light
No use to stop and stare
And if you don't know where you're going
Any road will take you there

You may not know where you came from
May not know who you are
May not have even wondered
How you got this far

I've been traveling on a wing and a prayer
By the skin of my teeth, by the breadth of a hair
Traveling where the four winds blow
With the sun on my face, in the ice and the snow

But oooeeee it's a game
Sometimes you're cool, sometimes you're lame
Ah yeah it's somewhere
And if you don't know where you're going
Any road will take you there

But oh Lord we pay the price
With the spin of the wheel with the roll of the dice
Ah yeah you pay your fare
And if you don't know where you're going
Any road will take you there

I keep traveling around the bend
There was no beginning, there is no end
It wasn't born and never dies
There are no edges, there is no sides

Oh yeah you just don't win
It's so far out, the way out is in
Bow to God and call him Sir
But if you don't know where you're going
Any road will take you there
And if you don't know where you're going
Any road will take you there
If you don't know where you're going
Any road will take you there

Strawberry Fields Forever

11. srpna 2011 v 15:05 | Czewa |  Písničky
Píseň Strawberry Fields Forever patří podle Johna samotného mezi jeho nejzdařilejší kousky. Strawberry Field je opravdové místo, jedná se o dětský domov Armády spásy v Liverpoolu, kde si John se svými kamarády Petem Shottonem a Ivanem Vaughanem často hráli v zahradě. Tento nostalgický obraz se ale postupně v písni mění v úvahy o stavech bytí. Velkolepá viktoriánská budova sirotčince Johna vždy fascinovala a často sem chodil sám rozjímat a fantazírovat. Tím se toto místo stalo symbolem jeho odlišnosti od ostatních jeho věku a touhy po samotě. Tuto interpretaci poněkud surrealistikého textu můžeme dokázat třeba veršem "No one I think is in my tree, I mean it must be high or low". Nikdo zkrátka není na jeho stromě, který je buď moc malý nebo vysoký.
Nahrávání začalo 24. listopadu 1966 a proběhlo se spoustou neobvyklých technik - změnami rychlosti, pásku pouštěného pozpátku nebo zdvojování stop. K nahrávce pak přitočili další nástroje, trubky a cella.
Píseň měla velký úspěch, kromě vydání na singlu vyšla i jako součást alba Magical Mystery Tour. Já ji zas tak moc ráda nemám, ale je v ní něco silného, co i mě fascinuje. Johnův hlas v ní jinak než normálně. Nothing is real... :)


Let me take you down, 'cos I'm going to Strawberry Fields.
Nothing is real and nothing to get hungabout.
Strawberry Fields forever.

Living is easy with eyes closed, misunderstanding all you see.
It's getting hard to be someone but it all works out, it doesn't matter much to me.
Let me take you down, 'cos I'm going to Strawberry Fields.
Nothing is real and nothing to get hungabout.
Strawberry Fields forever.

No one I think is in my tree, I mean it must be high or low.
That is you can't you know tune in but it's all right, that is I think it's not too bad.
Let me take you down, 'cos I'm going to Strawberry Fields.
Nothing is real and nothing to get hungabout.
Strawberry Fields forever.

Always, no sometimes, think it's me, but you know I know when it's a dream.
I think I know I mean a 'Yes' but it's all wrong, that is I think I disagree.
Let me take you down, 'cos I'm going to Strawberry Fields.
Nothing is real and nothing to get hungabout.
Strawberry Fields forever.
Strawberry Fields forever.

You've Got To Hide Your Love Away

6. srpna 2011 v 15:19 | Czewa |  Písničky
Tuto v pořadí třetí písničku na albu Help! mám čím dál raději. John ji zpívá tak jemně jako žádnou jinou. Napsal ji on sám u sebe doma v Kenwoodu v době, kdy byl silně ovlivněn hudbou a hlavně texty Boba Dylana. Ty ho naučily, že je dobré zpívat zkrátka o tom, jak se autor cítí. A tak si John Lennon začal pobrukovat slova "here I stand, head in hand". Tato slova zřejmě vystihují jeho pocity z té doby. Píseň vypráví o nějakém vztahu, který se rozpadá, kluk musí skrývat své city k dívce, která asi odejde. Je docela dost možné, že John ji napsal pro Briana Epsteina jako varování, aby svou homosexualitu, která byla tehdy ve Velké Británii zakázaná, skryl před veřejností. Při nahrávání se John spletl a zazpíval místo "two feet tall" "two feet small", což se líbilo Paulovi a nakonec to v písničce zůstalo. V něčem jim pomohl Pete Shotton, Johnův přítel z dětství, který do refrénu přidal několikrát "hey".
Na flétnu v nahrávce hraje John Scott. Ve filmu se však při písničce na flétnové sólo objeví herec Bruce Lacey v zeleném oblečení, jeho role ve scénáři se nazývala "lawnmower"=sekačka na trávu :D. Sedí totiž na Georgeovu okrasném trávovém koberečku, který seká umělou zubní protézou. Ringo sedí v Johnově spací "díře" a hraje na tamburínu, líbi se mi, jak George hraje na doprovodnou kytaru, sedí vedle růžové herečky Eleanor Bron a tak vtipně se na ni pořád dívá :D.


Here I stand head in hand
Turn my face to the wall
If she's gone I can't go on
Feelin' two-foot small

Everywhere people stare
Each and every day
I can see them laugh at me
And I hear them say

Hey you've got to hide your love away
Hey you've got to hide your love away

How can I even try
I can never win
Hearing them, seeing them
In the state I'm in

How could she say to me
Love will find a way
Gather round all you clowns
Let me hear you say

Hey you've got to hide your love away
Hey you've got to hide your love away

Beatles

5. srpna 2011 v 20:58 | Czewa |  Knihy
Dočetla jsem ho. Skoro šestisetstránkový román od norského autora Larse Saabyeho Christensena. Ano, jmenuje se Beatles, tak to je jasné, že jsem ho přečíst musela! A věřte, že mi to netrvalo ani moc dlouho, kniha se velmi dobře četla.
Lars Saabye Christensen patří mezi jednoho z nejvýznamějších norských autorů současnosti a jeho román Beatles se stal velmi úspěšným. Nejedná se o příběh o Beatles, hlavními hrdiny nejsou liverpoolští kluci, Beatles a jejich hudba a život hrají roli jakéhosi symbolu. Celý příběh je totiž plný symbolů, které čtenáře ihned zaujmou.


Hlavní postava knihy se jmenuje Kim Karlsen a příběh začíná, když má čtrnáct let a chodí se svými třemi nejlepšími přáteli do školy. Každý z těch čtyř má přezdívku podle svého oblíbeného člena Beatles: Kim je Paul, Gunnar John, Seb George a Ola Ringo. Kim jako vypravěč píše o jejich přátelství a o dospívání, plné alkoholu, fotbalu, dívek a různých příhod. Zpočátku bezstarostní hoši se setkávají i s temnými stránkami života, s drogami nebo smrtí. Čtenář může díky tomuto zdánlivě prostému vyprávění poznat, jaké byly poměry v Norsku v 60. letech. Tato doba znamenala i tam konec jedné epochy, dospělí se cítili bezradní v otázkách budoucnosti a mladí řešili citové i myšlenkové problémy. Stejně jako čtveřice hlavních postav se i spousta dalších mladých Norů bouřila proti tradičním společenským hodnotám, řešili politické otázky a zažívali své první i další lásky. V pozadí příběhu se objevují i různé historické momenty jako okupace Československa roku 1968 nebo přistání Američanů na Měsíci.
Kim, Gunnar, Seb a Ola mají všichni rádi Beatles. Jakmile jeden z nich sežene novou desku, ostatní přijdou k němu a se zatajeným dechem si ji poslechnou na gramofonu. Potom často zůstanou ještě nějakou dobu v tichosti ležet a přemýšlí o hudbě, kterou slyšeli. Tento zvyk se mi velmi zamlouvá, ukazuje to, jak je hudba Beatles fascinující. Přestože název románu a jednotlivých kapitol (jmenují se podle písniček od Beatles) odkazují na liverpoolskou čtveřici, můžeme se v knize setkat i s mnoha jinými interprety. Významnou roli hraje například Bob Dylan, díky kterému se chlapci seznámí s problémem války ve Vietnamu, skupina The Doors nebo The Rolling Stones.
Přestože cesta každého ze čtveřice přátel z Osla směřuje jiným směrem, zůstávají kamarády. Vzdalování jednoho od druhého může také představovat paralelu k vzdalování členů Beatles, které vedlo až k jejich rozpadu. Na konci knihy už Kim nenazývá své přátele přezdívkami po Beatles, je však jisté, že jejich láska k nim ovlivnila jejich sny a přátelství naopak upevnila.
K četbě této knihy nemusíte být maniak do Beatles jako já, stačí mít chuť pustit se do poměrně tlustého svazku, ale nebojte, příběh je opravdu moc hezký, jde to rychle a doporučuji ho přečíst. Je pravda, že se mi moc nelíbil konec, ale byl lepší než u amerického happy endu. Jak to dopadne? Nechte se překvapit ;)