Březen 2011

I Will

25. března 2011 v 16:29 | Czewa
Hezká krátká Paulova písnička z Bílého dvojalba.


Jelikož se jednalo o první milostnou píseň, kterou Paul napsal o Lindě, trvalo dlouho (67 pokusů), než byl Paul s nahrávkou spokojen a přestal měnit text (George při nahrávání nebyl přítomen). Do té doby se s Lindou Paul setkal pouze během vzniku alba Sgt. Pepper a dvou návštěv v Americe, ale už tehdy si byl zcela jistý, že ji miluje a vždy bude. Text plný očekávání, protože Linda měla se svou dcerkou příští týden přijet do Londýna. Beatles na hudbě k I Will pracovali už v Rišikeši, slova tam taky začali vymýšlet, ale jak jsem psala, při nahrávání je Paul ještě dost změnil. Každopádně je to taková roztomilá písnička, kterou si ráda zpívám pro sebe a nebo si ji poslechnu.

Who knows how long I've loved you
You know I love you still
Will I wait a lonely lifetime
If you want me to, I will.

For if I ever saw you
I didn't catch your name
But it never really mattered
I will always feel the same.

Love you forever and forever
Love you with all my heart
Love you whenever we're together
Love you when we're apart.

And when at last I find you
Your song will fill the air
Sing it loud so I can hear you
Make it easy to be near you
For the things you do endear you to me
Oh, you know, I will
I will.

The Beach Boys

20. března 2011 v 13:43 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Beach Boys, kalifornská skupina proslavená svým "surf soundem", patřili k nejpopulárnějším americkým kapelám zrovna v době, kdy Beatles poprvé navšívili USA. V Americe vydávalo jejich alba stejné vydavatelství Capitol Records a protože jména obou kapel začínají na stejná tři písmena, jejich gramodesky ležely v regálech vždy vedle sebe. Po tom, co se Beatles stali slavnými i ve Spojených státech, dělali tak Beach Boys silnou konkurenci a byla mezi nimi silná rivalita. Takový hlavní člen kapely Beach Boys se jmenoval Brian Wilson, který právě toto soupeření skupin živil. Dále ve skupině hráli jeho bratři Carl a Dennis, bratranec Mike Love a kamarád Al Jardine. Beach Boys byli nejprodávajnější kapelou-hned po Beatles. To Brianu Wilsonovi přirozeně vadilo. I když sám věděl, jak jsou Beatles dobří. Roku 1965 na něj udělalo album Rubber Soul takový dojem, že prohlásil, že na ní není jediné slabé místo. To ho navnadilo k další tvorbě a rozhodl se natočit nejlepší rock'n'rollové album všech dob. Tak vzniklo Pet Sounds, asi nejslavnější album od Beach Boys. V Británii se celkem ujalo, ale v Americe moc neuspělo. Tam od nich nakonec zvítězila kompilace The Best Of Beach Boys. Brian se však nevzdával. Ke spolupráci na svém novém rock'n'rollovém albu si přizval textaře Van Dykea Parkse. Když ho ale Beatles předběhli s hudební bombou ve formě alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, Brian většinu práce zahodil do koše. Jen pár kousků zařadil na album Smile.
The Beach Boys byli zkrátka skupinou, která ztrácela dech v marné snaze dostihnout The Beatles. Ale i přesto se z členů obou kapel stali celkem dobří přátelé. Občas se navštěvovali v zákulisí při koncertech, telefonovali si, Beatles se snažili Beach Boys podporovat. Paulovi se moc líbila tato píseň God Only Knows. No jo, je fakt hezká.



Roku 1967 Mike Love a Bruce Johnson vystoupili na večírku Beatles u příležitosti uvedení filmu Magical Mystery Tour. Mike Love jel taky do Rišikéše za Maharišim a údajně tam pomohl Paulovi složit Back In The USSR.
Přestože nad slávu Beatles se Beach Boys nedostali, rozhodně to neznamená, že by to byla špatná skupina. Naopak, patří mezi ty vůbec nejlepší, vždyť byli Beatles v patách. I já mám některé jejich písničky hodně ráda, například tu výše uvedenou, Wouldn't it be nice nebo Kokomo.


There's A Place

14. března 2011 v 15:41 | Czewa |  Písničky
Tuto super písničku složil převážně John, a to v Paulově domě na Forthlin Road roku 1963. Název písně je inspirován písní "Somewhere" z West Side Story, kde se zpívá "somewhere there's a place for us". Paul měl jeho soundtrack. To místo, o kterém se v písni zpívá, se skrývá v Johnově mysli. Vypořádává se se svými bolestmi útěkem do bezpečí vlastních myšlenek. Krásná myšlenka, která taky charakterizovala Johnovu osobnost: na první pohled extrovert, ale ve skutenčosti toho skrýval mnoho uvnitř.
Co se hudby týká, John prohlásil, že se jedná o pokus o motownskou, černošskou píseň, jakých Beatles později dost nazpívali (Please Mr. Postman, You've Really Got A Hold On Me, Money). V předehře a mezihrách hraje John na foukací harmoniku, což je bezva :). Hlavní dva hlasy zpívá John s Paulem, vokál v pozadí George. Píseň "There's A Place byla nahráta 11. února 1963 a je součástí alba Please Please Me.


There's a place,
Where I can go,
When I feel low,
When I feel blue.
And it's my mind,
And there's no time when I'm alone.

I think of you,
And things you do,
Go 'round my head,
The things you said,
Like "I love only you."

In my mind there's no sorrow,
Don't you know that it's so.
There'll be no sad tomorrow,
Don't you know that it's so.

There is a place,
Where I can go,
When I feel low,
When I feel blue.
And it's my mind,
And there's no time when I'm alone.

There's a place...

Ray McFall

12. března 2011 v 14:05 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí


Ray McFall vlastnil Cavern Club, liverpoolský klub, kde hráli Beatles. Narodil se 14. listopadu 1926 v Liverpoolu a za války pracoval jako horník. Oženil se a roku 1952 se přestěhoval do Londýna. Za dva roky se ale zase vrátil do rodného města, aby zde dělal účetního klubu Cavern a jednoho dalšího, jazzového klubu. Požádal ho o to Alan Sytner, který tehdy Cavern klub vlastnil. Roku 1959 se Sytner rozhodl podnik prodat a Ray McFalla měl zájem. Klub převzal 1. října a hned se pustil do řady reforem. Z původně jazzového klubu udělal postupně klub, ve kterém se hrál rock'n'roll. Založil také tradici poledních koncertů. Roku 1961 už se zde hrál opravdu jen rock'n'roll a hostovala zde třeba skupina Swinging Bluejeans. No a 21.března 1961 se stala významná událost, v Cavern Clubu poprvé vystoupili The Bealtes. Pak tu hráli ještě několikrát, například 14.července 61 na přivítacím večírku po návratu z Hamburku. Pravidelně zde začli vystupovat 2.srpna 1961 a do jejich posledního místního vystoupení, které se konalo o tři roky a jeden den přesně později, tu odehráli 274 velmi úspěšných koncertů. Tak se sláva klubu začla šířit a z Cavern se zanedlouho stal nejznámější britský klub.
McFall založil také Junior Cavern Club, kam měli přístup pouze teenageři od třinácti do šestnácti let, bylo zde poměrně levné vstupné, vystupovaly tu vždy dvě kapely a hrály se tu desky z první dvacítky. První takový koncert pro mladé se uskutečnil v únoru 1964 a zahrál jim Billy J. Kramer.
Ray ale se svou prací neskončil. Naopak, pokračoval v realizaci svých plánů, založil manažerskou agenturu Cavern Artists Ltd. a rozšířil Cavern Club o další prostory. Začal taky budovat nahrávací studio Cavern Sound, které se pak otevřelo 15. října 1964. Teď taková zajímavost: Při stavebních úpravách bylo zbouráno staré pódium a Ray dostal nápad prodávat jeho kusy pod názvem Beatleboard. Fanoušci Beatles si tak odnesli suvenýr. Našlo se spoustu zájemců z celého světa a výtěžek z prodeje šel do charitativní organizace Oxfam. 12.září 1964 se konala ještě jiná charitativní akce, tzv. "Caverncade", kdy ulicemi Liverpoolu projížděly kapely na pomalovaných vozech. Existoval dokonce rozhlasový pořad Sunday Night At The Cavern, ve kterém se každou sobotu počínaje 15.březnem 1963 vysílal na Radiu Luxembourg vysílaly nejnovější hity a byly uvedeny skupiny hrající živě na pódiu.
Bohužel, Ray neodhadl své možnosti a nakonec musel vyhlásit bankrot a Cavern prodat. Předtím se však stal díky popularitě svého klubu slavným. Hodně cestoval, jel s Beatles na jejich první americké turné. Když se vrátil, tak už to s Cavern Clubem šlo z kopce. V roce 1973 ho zbourali a o deset let později postavili nový Cavern Club. Ray se vrátil do Londýna a pokračoval v práci účetního.

Birthday

9. března 2011 v 21:22 | Czewa |  Písničky
Písnička Birthday, kterou uslyšíte hned, když si pustíte druhou část bílého dvojalba, vznikla 18. září odpoledne roku 1968 ve studiu Abbey Road. Paul zahrál na klavír prvních pár not, je možné, že měl na mysli hit americké skupiny Tune Weavers "Happy, Happy Birthday". Hm, docela jiný styl :).


Ale hezká písnička. No, zpět k tématu. Odpoledne toho dne dal tedy Paul dohromady základní riff na klávesy. Později přišli ostatní a nahráli doprovod. Pak se odebrali k Paulovi domů, kde sledovali film "The Girl Can't Help It" plný rock'n'rollu. To je pravděpodobně inspirovalo a kolem jedenácté se vrátili do studia a dotočili vokály. Zpívali v nich všichni čtyři a ještě jim pomohly Yoko Onno a Pattie Harrisonová. Text složili také na místě, ve studiu.
Zajímavé jsou pozdější názory Paula a Johna na tuto píseň.
Paul: "Je to jedna z mých nejoblíbenějších písní na albu, protože přišla tak znenadání. Dobře se na ni tancuje."
John: "Je to brak."
Voilà, there you are. Mně se Birthday docela líbí, začíná jí nové CD, je taková živá, i když už dost experimentální. Ale já jim to nemám za zlé, beru to.


You say it's your birthday
It's my birthday too, yeah
They say it's your birthday
We're gonna have a good time
I'm glad it's your birthday
Happy birthday to you.

Yes we're going to a party party
Yes we're going to a party party
Yes we're going to a party party

I would like you to dance (Birthday)
Take a cha-cha-cha-chance (Birthday)
I would like you to dance (Birthday)
Dance

I would like you to dance (Birthday)
Take a cha-cha-cha-chance (Birthday)
I would like you to dance (Birthday)
Dance

You say it's your birthday
Well it's my birthday too, yeah
You say it's your birthday
We're gonna have a good time
I'm glad it's your birthday
Happy birthday to you.

Help!

7. března 2011 v 16:47 | Czewa |  Filmy
Nastal čas, abych vám napsala něco o dalším skvělém Beatles filmu: Help!. Natočil ho Richard Lester roku 1965, hrají...no kdo asi? A jinak třeba Leo McKern, Eleanor Bron, Victor Spinetti, John Bluthal, Roy Kinnear nebo Patrick Cargill. Soundrack z tohoto filmu, jinak album zvané taktéž Help!, patří mezi má oblíbená alba od Beatles.
Film Help! je druhým filmem, ve kterém hrají Beatles sami sebe a který je vůbec celý založený na jejich charakterech. Po velkém úspěchu filmu A Hard Day's Night se do práce pustila stejná skupina lidí. Tentokrát se však rozhodli pro film barevný. K natáčení vybrali natolik exotická místa, aby příhody získali správnou atmosféru a taky aby se kluci podívali na místa, která neznali. To proto je Another Girl natočena na ostrově Balmoral na Bahamách nebo Ticket To Ride na kopcích rakouského Obertauernu (lyžovací scéna :)).



Klipy The Night Before s I Need You byly skutečně nahrány na vojenském prostoru v Salisbury Plain ve Waltshireu, asi sto kilometrů na severo-západ od Londýna. Vojáky ve filmu hrají skuteční vojáci. You're Going To Lose That Girl byla natočena 30.dubna 1965 ve studiu v Twickenhamu, scény co se odehrávají jakoby v Buskinghamském paláci, jsou z 9. a 11. května z Cliveden House.
Původně se film měl jmenovat Eight Arms To Hold You jako napodobenina Bondovek. Příběh filmu je jednoduchý: Ringo, znám pro svou lásku k prstenům, nosí náhodou jeden takový, který ho určil jako příští oběť bohyni Kaili. Lidé z takové sekty tedy pronásledují Beatles. Přes napínavé chvíle a spoustu super vtípků a písniček to dobře dopadne, Ringovi se přece jen nakonec podaří sundat prsten a je zachráněn.
Světová premiéra filmu se konala 29.července 1965 v London Pavillion.
Moje oblíbené scény: Hned na začátku, líbí se mi ten jejich byteček, kde John spí v díře v zemi, mají automaty na všecko možné a tak. Ringo s tygrem, který se sklidní, když slyší Beethovenovu 9.symfonii. Když se Paul zmenší na malinkatého Paulíčka. Když George zívá I Need You mezi tankama. Když kluci lyžují v barevných šálách :))...


Nowhere Man

4. března 2011 v 21:06 | Czewa |  Písničky
První píseň od Beatles, která není o lásce. Napsal ji John jednou nad ránem po proflámované noci a započal tak filozofickou éru své tvorby. Beatles ji natočili 21. a 22. října 1965 a umístili na skvělé album Rubber Soul. Text pojednává o někom, kdo žije docela zbytečným a prázdným životem. Podle Johna je Nowhere Man on sám. Připadal si tak, když po pětihodinovém snažení nedokázal napsat píseň pro nové album (a hle, byla z toho píseň :D). Text napsal tedy převážně John, Paul mu však prý poradil s některými detaily. Píseň je nazpívaná v trojhlase, to se mi na ní právě líbí, zpívají Paul, John a George. V animovaném filmu Yellow Submarine je písnička Nowhere Man použita ve spojitosti s jedním takovým Nowhere Manem, který se jmenuje Jeremy Hilary Boob Ph.D. Když od něj odjíždí, Jeremy začne plakat (tak přece jenom není úplně nijaký), Ringo ho lituje a nechá ho, aby se k nim připojil při plavbě žlutou ponorkou.
Tak hezký poslech :-).


He's a real nowhere man,
Sitting in his Nowhere Land,
Making all his nowhere plans
for nobody.

Doesn't have a point of view,
Knows not where he's going to,
Isn't he a bit like you and me?

Nowhere Man please listen,
You don't know what you're missing,
Nowhere Man, the world is at your command!

(lead guitar)

He's as blind as he can be,
Just sees what he wants to see,
Nowhere Man can you see me at all?

Nowhere Man, don't worry,
Take your time, don't hurry,
Leave it all till somebody else
lends you a hand!

Doesn't have a point of view,
Knows not where he's going to,
Isn't he a bit like you and me?

Nowhere Man please listen,
you don't know what you're missing
Nowhere Man, the world is at your command!

He's a real Nowhere Man,
Sitting in his Nowhere Land,
Making all his nowhere plans
for nobody.
Making all his nowhere plans
for nobody.
Making all his nowhere plans
for nobody!

Názvy skupiny, než jsme měli The Beatles

2. března 2011 v 13:04 | Czewa |  Historie
Jak víme, všechno to začalo skifflovou kapelou The Quarrymen, kterou v březnu 1957 založil John Lennon s liverpoolskými kamarády. V červenci téhož roku se k nim přidal patnáctiletý Paul McCartney, kterého pozval John jako kytaristu. Paul v únoru rok 1958 přivedl do skupiny ještě čtrnáctiletého George Harrisona, který hrál jako hlavní kytarista.


Když roku 1960 skupinu opustili všichni Johnovi bývalí spolužáci, na Liverpool College of Art se seznámil s basistou Stuartem Sutcliffem. Ten pak navrhl změnit název kapely na "The Beetles" podle skupiny Buddyho Hollyho "The Crickets". Na pár měsíců se z nich stali "The Beatals". Vyzkoušeli dál názvy "Johnny and the Moondogs", "Long John and The Beetles", "The Silver Beats", "The Silver Beetles" a "The Silver Beatles", než se z nich v srpnu 1960 konečně stali naši známí "The Beatles". Před odjezdem do Hamburku si konečně našli stálého bubeníka Peta Besta. Cynthia Lennon tvrdí, že Lennon vymyslel název Beatles "během brainstormingového sezení u pivem nasáklého stolu v baru Renshaw Hall." John řekl časopisu Persey Beat z roku 1961, že "to přišlo ve vidině - objevil se muž na ohnivém koláči a řekl jim: "Od tohoto dne dále budete Beatles s A." V rozhovoru z roku 2001 převzal nárok na zvláštní pravopis jména Paul McCartney, když řekl, že "John měl nápad, že bychom se mohli jmenovat Beetles a já na to "a co třeba Beatles; jako tlukot bubnu?" Takže těžko říct, kdo za tím skutečně stojí, koneckonců není to jedno? Hlavně že je máme.
A ptát se beat nebo nebeat je zbytečné :)!