Září 2010

Across The Universe

27. září 2010 v 12:44 | Czewa |  Písničky
První nápad na tuto písničku dostal John Lennon jednoho dne roku 1968, když se pohádali s Cynthií a mu už se nepodařilo spát. Základní verš: "Pools of sorrow, waves of joy" mu uvízl v hlavě. Písnička jinak mluví o krásách tvůrčího procesu, čili vlastně o psaní písniček :o). Vidíme zde taky vliv Maharišiho Maheše Jogiho, ve frázi "Jai Guru De Va Om" (něco jako meditační věta...) odkazují k Maharishiho učiteli, který se jmenoval Guru Deva.
John Lennon v rozhovoru pro Rolling Stone prohlásil, že se skupině tuto písničku vůbec nepodařilo nahrát. Během natáčení se rozhodli v refrénu "Nothing's going to change my world" použít ženské hlasy.
Původně měla Across The Universe tvořit první stranu nového singlu, nakonec však byla místo ní vybrána Lady Madonna a Across The Universe se objevila až na zvláštním albu pro dobročinné účely No One's Gonna Change Our World, které vyšlo 12. prosince 1969.
Ovšem ta verze, kterou známe, byla vytvořena Philem Spectorem, který z ní odstranil vokály Paula a dívek a nahradil je svou "zvukovou stěnou". Tato verze je na albu Let It Be.
Ať je to jak chce, mně se ta nahrávka velmi líbí, je krásná a něžná a správně "vesmírná".


Buddy Holly

26. září 2010 v 11:07 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Jméno tohoto slavného zpěváka rokenrolu vám možná není neznámé... Co má však společného zrovna s The Beatles? Hudba, kterou Buddy Holly hrál, totiž hodně ovlivnila hudbu 60. let a pro Beatles se Holly stal jedním z největších vzorů. V počátcích své kariéry hráli spoustu jeho písniček a natočili skladby Words Of Love (album Beatles For Sale) a Crying, Waiting, Hoping. Je taky docela možné, že Hollyho doprovodná kapela Crickets (Cvrčci) inspirovala skupinu právě k názvu Beatles.
Z Beatles byl největším fanouškem Buddyho Hollyho zřejmě Paul McCartney. Buddy ho prý v počátcích ovlivnil víc než jakýkoli jiný zpěvák. Když Buddy Holly zemřel 3. února 1959 při leteckém neštěstí (zahynuli zde také Ritchie Valens a Big Bopper), jeho manažer Norman Petty věnoval Paulovi Buddyho manžetové knoflíčky.
John Lennon vzdal Hollymu hold roku 1975, když na album Rock'n'Roll zařadil jeho píseň Peggy Sue. Za zmínku taky určitě stojí, že první písnička, kterou se John naučil hrát na svou kytaru (co stála 10 liber), byla That'll Be The Day právě od Buddyho Hollyho.



In My Life

17. září 2010 v 15:07 | Czewa |  Písničky
Původně byla tato krásná písnička dlouhou básní, ve které John Lennon popisuje svá oblíbená místa z dětství. V této písni najdete asi vůbec nejvíc z Johnovy osobnosti, i on sám ji považoval za zlom ve své tvorbě. Ve zkráceném textu zmiňoval Penny Lane, Church Road, kino Abbey, tramvajové zastávky, kavárnu Dutch a jiná místa. Jednalo se teda o autobiografický text, nicméně to vlastně nebylo víc než sbírka momentů, které slabě odrážejí pocit smutku nad tím, jak kdysi důvěrně známá místa mizí ze světa. Tramvajové zastávky bez tramvají, hospůdka Docker's Umbrella zbouraná... John ale s touto verzí spokojen nebyl, vyškrtal z textu všechny konkrétní názvy míst a vytvořil atmosféru smutku nad ztraceným mládím. Z písně, původně charakterizující změněný Liverpool, udělal univerzální skladbu o stárnutí a smtri.
Původ melodie není zcela jasný. Podle Johna mu Paul pomáhal s částí, na které se zasekl, Paul hudbu In My Life prohlašuje celou za svou. Kdo ví, no...
Na desku nahrál doprovod George Martin, který sám natočil klavír a pak nahrávku dvojnásobně zrychlil, aby dosáhl barokního efektu. To se mu skvěle vydařilo :o). Na písničce In My Life si Beatles dali hodně práce a podle mě to stálo za to, protože je opravdu kouzelná... I love you more!


There are places I remember
all my life, though some have changed.
Some forever, not for better.
And some have gone, and some remain.

All these places have their moments
with lovers and friends I still can't recall.
Some are dead and some are living.
In my life I love them all.

But of all these friends and lovers,
there is no one compares with you.
And these memories lose their meaning
when I think of love as something new.

Though I know I'll never ever lose affection
for people and things that went before,
I know I'll often stop and think about them.
In my life I love you more.

Though I know I'll never ever lose affection
for people and things that went before,
I know I'll often stop and think of them.
But in my life I loved you more.
I love you more.
I love you more.

Studia Abbey Road

13. září 2010 v 17:40 | Czewa |  Historie
Každý, tím spíš příznivec hudby The Beatles, už určitě slyšel snad o tom nejslavnějším nahrávacím studiu na světě: londýnském náhrávacím komplexu společnosti EMI zvaném Abbey Road (podle ulice v City of Westminster, kde sídlí). Přestože se v něm hitové nahrávky rodily odjakživa, nejvíc ho proslavili hlavně Beatles. Mezi lety 1952-1982 se v něm nahrálo 74 hitových singlů, z toho patnáct právě od Beatles.
Budova z roku 1830 sloužila původně jako luxusní soukromá rezidence. Roku 1929 ji koupila firma Gramophone Company Limited, která ji přeměnila na nahrávací studio, o dva roky později ho zprovoznila a sloučila se s s Columbia Records pod společnou značkou EMI.
Komplex zahrnuje čtyři studia, největší Studio One slouží hlavně k natáčení opery a orchestrální hudby. Beatles nejčastěji nahrávali ve Studiu Two (jinak "pop studio"), ale občas se dostali i do Studia Three nebo Four.
Beatles navštívili poprvé studio Abbey Road 6. června 1962 (s hodinuapůlovým zožděním=D), kdy hráli zkušebně Georgeovi Martinovi nějaké písničky. K podepsání smlouvy přimělo G. Martina pravděpodobně spíš charisma hráčů místo kvality hudby. Při další nahrávací sekvenci 4. září 1962 byl bubeník Pete Best nahrazen Ringem Starrem a skupina natočila skladby Love Me Do a How Do You Do It. Do Abbey Road se pak Beatles pravidelně vraceli dalších sedm let.
Studio Abbey Road je stále plně vytíženo a není přístupné turistům. Ti si můžou prohlédnout aspoň slavný přechod před budovou, který známe z obalu desky Abbey Road (nečekaně). V Abbey Road také proběhla jedna z prvních aukcí předmětů spojených s Beatles: Boháči si mohli koupit magnetofony, mellotron, reproduktor, mosazný popelník Ringa, toaletní papír s označením EMI a podobné blbůstky.
Abbey Road

Good Day Sunshine

6. září 2010 v 15:14 | Czewa |  Písničky
Dnes je zrovna venku tak hezky, že se mi chce napsat právě o nějaké takové prosluněné písničce. Good Day Sunshine napsal Paul jednoho obdobného dne v Johnově domě. Nechal se přitom inspirovat kapelou Lovin' Spoonful, hlavně písní Daydream, která se dostala roku 1966 nahoru v hitparádě.
V Good Day Sunshine můžeme najít různé hudební žerty, které Beatles v té době sypali z rukávu. Píseň například končí v jiné tónině, než ve které začíná. Do jiné tóniny se také posouvá během klavírního sóla, které hraje George Martin. Právě kvůli tomuto sólu byla zkrácena druhá sloka. Zajímavý je i samotný závěr nahrávky, kdy se kanonicky opakovaná zvuková smyčka postupně šíří do všech částí stereo spektra.
Tato písnička byla nahráta 8. a 9. června 1966 a zařazena na abum Revolver (první na druhé straně desky / 8. na CD). Původně se jmenovala A Good Day's Sunshine. Paul na ni byl (a snad i je:o)) velmi hrdý a zařadil ji do svého filmu Give My Regards To Broad Street.
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine

I need to laugh, and when the sun is out
I've got something I can laugh about
I feel good, in a special way
I'm in love and it's a sunny day

Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine

We take a walk, the sun is shining down
Burns my feet as they touch the ground

Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine

Then we lie beneath a shady tree
I love her and she's loving me
She feels good, she know she's looking fine
I'm so proud to know that she is mine

Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine
Good day sunshine

Ruth McCartney

4. září 2010 v 22:12 | Czewa |  Lidi s Beatles spjatí
Docela mě překvapilo, když jsem objevila toto jméno a vůbec ho neznala. Přitom se jedná o nevlastní sestru jednoho z mých nejoblíbenějších mužů: Paula McCartneyho. A jestli pro něj
znamenala tolik, co pro mě znamená nevlastní sestra, tak to bych se měla opravdu stydět.
Ruth Williams se narodila roku 1960 v Liverpoolu. Ve čtyřech letech se začala učit hrát na kytaru, zpívat a tancovat. Od sedmi let se pak učila hře na klavír a od dvanácti na kytaru. Své jméno, které ji vlastně udělalo slavnější, než by byla jistě bez něj, získala roku 1964, když si její 34letá matka Angela vzala Paulova dvaašedesátiletého otce Jima. Paul jí říkal "Scabby" (=strup), protože měla často odřená kolena :-D. Když si jednou zlomila nohu, Paul jí koupil pejska, kterého pojemnovala Hamish. Ten byl hodný :o)...
Když jí bylo devět, zkoušela hrát na klavír zlidovělý chorál Golden Slumbers, ale protože jí to nešlo, Paul jí pomohl. A co z toho vzešlo? Paulova vlastní verze Golden Slumbers, která vyšla na albu Abbey Road =D. Ruth byla taky svědkem rozchodu Paula a Jane Asher.
V patnácti letech se Ruth začala zajímat o taneční choreografii, ke které se vrátila i po smrti Jima McCartneyho, kdy se od rodiny odstěhovala. Cestovala po Rusku, Arménii a Americe.
Se svým mužem Martinem Nethercuttem píše knihy a nevím, zda se někdy třeba s Paulem vidí. Docela by mě to zajímalo...
Paul, Ruh, Angela, Jim
Ruth

Polythene Pam

2. září 2010 v 18:45 | Czewa |  Písničky
Inspirací pro Johna k napsání písničky Polythene Pam mu byly dvě ženy. První se jmenovala Pat Dawsonová, fanynka z Cavern Clubu, která dostala kvůli svému zvyku pojídat etylen přezdívku "Polythene Pat" (polyetylenová Pat). I když měla takový divný zvyk, nikdy se však do polyetylenových sáčků neoblékala, jak se zpívá v písni. Tato narážka pochází od dívky Stephanie, se kterou se John seznámil na turné na Normanských ostrovech v srpnu 1963. Jednalo se o dívku mladého spisovatele Roystona Ellise, který Beatles poprvé seznámil s drogami. Ellis Johnovi řekl, že se slečna, se kterou ho chce seznámit, obléká do polyetylenu. John řekl: "A opravdu. Neměla vysoké boty ani skládanou sukni. Jen jsem tak trochu experimentoval. Perverzní sex v polyetylenovém pytli. Jen jsem hledal něco, o čem bych mohl psát."
Trochu vtipné je, že Ellis opustil Anglii a dlouho cestoval a neslyšel Polythene Pam až do doby, než poskytl rozhovor pro knihu "Jak vznikaly písně The Beatles" (můj oblíbený zdroj).
Písnička je na albu Abbey Road spojená s Mean Mr. Mustard. Šestá písnička na B-straně, popř. dvanáctá na CD. Mně přijde jako takový vzdych :o).


Well you should see Polythene Pam
She's so good-looking but she looks like a man
Well you should see her in drag dressed in her polythene bag
Yes you should see Polythene Pam.
Yeah yeah yeah
Get a dose of her in jackboots and kilt
She's killer-diller when she's dressed to the hilt
She's the kind of a girl that makes the "News of the World"
Yes you could say she was attractively built.
Yeah yeah yeah.